Josef Šebánek patří mezi nejslavnější české neherce. Od jeho narození nedávno uplynulo 108 let. Po slávě nikdy netoužil. Měl rád svůj klid, živil se jako řidič autobusu a ke štěstí mu v podstatě nic nescházelo. Jak se stal filmovou hvězdou a jaké bylo jeho soukromí?
Hereckou kariéru odstartoval až v padesáti letech. A jak už to tak bývá, mohla za to náhoda. Svět filmu nikdy nevyhledával, ten si našel jeho.
„Když jsme s Milošem Formanem hledali vhodný interiér pro natáčení filmu Lásky jedné plavovlásky, šli jsme se podívat do jeho bytu. Pořád nám něco vykládal, Miloš z něj byl nadšený a hned mu řekl: ,Vy u nás musíte hrát,‘“ vzpomínal kameraman Miroslav Ondříček ve své knize Tudy jenom procházíme.
Jídlo mu zbaštila Helena Růžičková
K filmování museli Šebánka dlouho přemlouvat, nakonec svolil. Následovaly filmy Nejkrásnější věk, Hoří, má panenko, a nakonec komediální trilogie o rodině Homolkových, kde ztvárnil postavu dědy. Právě tato z něj udělala hvězdu.
„Když natáčeli mimo Prahu, přes řidiče z Barrandova jsem mu posílala jídlo. Pak mi volal, abych mu nic neposílala, že mu to Růžičková stejně všechno sežere,“ vzpomínala s úsměvem Šebánkova manželka Marie v televizním cyklu Předčasná úmrtí, jehož jeden díl mu byl věnovaný.
Svoji upřímnou povahou a bezprostředností získal celý štáb i slavné herecké kolegy. „Pan Šebánek byl velmi zajímavý člověk. Setkala jsem se s ním pouze při jednom natáčení, ale ráda na něj vzpomínám,“ prozradila redakci CNN Prima NEWS Iva Janžurová.
Nádor na močovém měchýři
Po druhém dílu Homolků začaly Šebánka sužovat vážné zdravotní problémy. Lékaři mu diagnostikovali nádor na močovém měchýři. „Měli jsme pochopitelně strach. Vyšetření naštěstí ukázalo, že nádor nebyl zhoubný. Ale Pepimu i tak nebylo dobře. Zadýchával se, bylo mu najednou všechno zatěžko,“ líčila Šebánkova manželka Marie v televizním dokumentu Předčasná úmrtí.
Začaly mu otékat nohy, bojoval s cukrovkou a zlobilo ho srdce. Nakonec předčasně skončil v invalidním důchodu. Třetí, závěrečný díl Homolka a tobolka, už ani nechtěl točit. Chřadl před očima a jeho zdravotní stav se neustále zhoršoval. Nechal si narůst vousy, protože nechtěl plýtvat silami na holení.
A když už nemohl jezdit na svou milovanou chatu na Orlíku, radost ze života se začala vytrácet. Zemřel v nemocnici 13. března roku 1977 ve věku 61 let synovi Bohumilovi v náručí. Příčinou byla zástava srdce.
„Nesl jsem mu drštkovou polévku a škvarkové placky, které měl tak rád,“ popsal v dokumentu Šebánkův syn. „Vůbec mě nenapadlo, že Pepa odejde tak brzy. Ještě dlouho potom, co zemřel, mu chodily nabídky na další filmování,“ doplnila smutně vdova.
