Od smrti svérázného umělce Leoše Suchařípy, který se nejvíce proslavil rolemi v komedii Dědictví aneb Kurvahošigutntág či ve filmu Faustovo pozdní odpoledne, v těchto dnech uplynulo 18 let. Nepřehlédnutelný byl nejen svým vzhledem, ale také zvláštním nezaměnitelným hlasem, výslovností a dikcí. Jaké bylo jeho soukromí?
Leoš Suchařípa byl dvakrát ženatý. První manželkou byla spolužačka, baletka Toňa, do níž se zamiloval během studií na Vysoké škole divadelní v Moskvě. Měli spolu syna Pavla a nějaký čas jako rodina žili na Sibiři. Po návratu z tehdejšího Sovětského svazu, kde strávili pět let, se manželství rozpadlo.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Z bývalé herecké hvězdy Jorgy Kotrbové se stala multimilionářka
Krátce nato poznal životní lásku, divadelní publicistku a překladatelku Helenu, s níž měl dvě děti, syna Davida a dceru Lucii, a byl s ní až do své smrti. Právě Davidovi, který se vydal v jeho šlépějích a stal se znamenitým hercem, byl v umělecké kariéře nejen rádcem, ale i kritikem.
„Když jsem měl svoje první představení, vzal jsem tátu s sebou a byl strašně zvědavý, co mi na to řekne. Dohráli jsme, nasedli do auta a já netrpělivě čekal na jeho reakci. Jenže on celou cestu jen mlčel a nic neříkal. Vysadil jsem ho, on se se mnou mile rozloučil a odešel. Pak se ale ještě vrátil a řekl mi: ,Jo a prosím tě, nic si z toho nedělej.‘ Otočil se a šel,“ přiblížil redaktorovi CNN Prima NEWS syn David.
O pohřbu měl jasno dlouho dopředu
Leoš Suchařípa žil v osmdesátých letech poměrně bohémským životem. Jeho velkou neřestí byly cigarety a rovněž vodka, kterou se v nemalých dávkách naučil pít v Rusku. Pil ji ve dvoudecových skleničkách. I to se časem podepsalo na jeho zdraví. Prodělal infarkt a dvě mrtvice. Jednu přečkal bez následků, po druhé ochrnul na pravou polovinu těla a musel se znovu učit mluvit.
Drsné praktiky v českém šoubyznysu za totality. Vládl Štaidl, umělci se kradli
I v dobách hluboké totality probíhaly v zákulisí českého šoubyznysu nelítostné konkurenční boje. Mezi největší hudební bosse patřívali Ladislav Štaidl, Karel Vágner, František Janeček a Petr Hannig. Každý z nich měl svoje ovečky, za které se bil. A kdo z nich vyčníval, toho se ten druhý snažil tajně zlanařit do své „stáje“. Kdo měl největší vliv a dokázal zpěvákům zajistit nejlepší podmínky?
Měsíc po svých třiasedmdesátých narozeninách byl hospitalizován v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Podstoupil cévní operaci, jeho stav se však i nadále zhoršoval. Krátce nato, 14. června roku 2005, zemřel. Příčinou byla arterioskleróza (kornatění cév, pozn. red).
„Ještě týden předtím, než zemřel, to vypadalo nadějně a všichni jsme doufali, že zdravotní problémy zmizí. Bohužel léčebné procedury a dialýza zřejmě byly hodně náročné. Selhal mu imunitní systém, vyčerpaný léčbou arteriosklerózy,“ uvedla tehdy pro deník Blesk vdova Helena, která po boku slavného herce prožila šestačtyřicet let.
O posledním rozloučení měl Leoš Suchařípa jasno dlouho dopředu. „Pohřeb s oficialitami si Leoš nepřál a já jeho přání budu respektovat. Rozhodl se tak po smrti kolegy, herce Petra Čepka v roce 1994,“ vysvětlovala Helena Suchařípová, která svého manžela přežila o osm let.
