Igor Bareš promluvil o podezření na mrtvici i o tom, jak mu zalichotila Ivana Gottová
Igor Bareš, který patří k velmi obsazovaným hercům, skončil před několika týdny v nemocnici s podezřením na mozkovou mrtvici. Zničehonic nebyl schopný slova a záchrankou byl převezen do nemocnice. Nejen o tom promluvil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Před několika týdny jste skončil v nemocnici s podezřením na mozkovou mrtvici. Co se stalo?
Přišel jsem na jeden rozhovor, který se předtáčel. Najednou jsem na tři minuty přestal úplně komunikovat, nebyl jsem schopný dát dohromady větu, nebyl jsem schopný jediného slova. Vydával jsem jen takové divné zvuky, přirovnal bych to k tomu, jako by se hádali hluchoněmí, samozřejmě při vší úctě k nim.
Co bylo dál?
Po těch třech minutách jsem se tak nějak vzpamatoval. Zavolali pro mě záchranku, která mě odvezla do vinohradské nemocnice, kde jsem podstoupil všechna možná vyšetření. Trvala asi šest hodin. Měli podezření na lehkou mozkovou mrtvici, což se nicméně nepotvrdilo. Lékařská zpráva byla následně podstoupena do IKEM, kam už dlouhá léta docházím kvůli Crohnově chorobě na pravidelnou biologickou léčbu. Tam jsem obdržel nové medikamenty, které od té doby užívám.
Igor Bareš (57)
Herec a dabér, rodák z Olomouce, vystudoval brněnskou JAMU. Během své kariéry ztvárnil desítky filmových a seriálových rolí. V roce 1997 byl nominován na Cenu Thálie za roli Raskolnikova v inscenaci Zločin a trest a za roli Hamleta na Cenu Alfréda Radoka. Z prvního partnerského vztahu se mu narodila dcera Sonja. S manželkou, herečkou Antonií Talackovou, kterou si bral před 15 lety, má dvě děti: třináctiletou dceru Toničku a devítiletého syna Lojzíka.
Když jste zničehonic přestal mluvit a vezli vás záchrankou do nemocnice, co se vám v tu chvíli honilo hlavou?
Ta situace mě docela vystresovala, protože herec potřebuje hovořit, pokud není zrovna pantomimicky vybaven jako třeba kolega Vladimír Javorský. Naštěstí ten stav trval jen chvíli. Nebyl čas myslet na to, co bude, když třeba ochrnu. Všechno se seběhlo strašně rychle. Lékařům poměrně věřím, v nemocnici jsem ležel mockrát a vždycky, když mě hospitalizovali, jsem si v duchu říkal: „Tak pánové a teď už je to vaše...“ Mám k nim důvěru, věřil jsem, že vše dobře dopadne.
Sdělili vám lékaři, co mohlo být příčinou?
V záchrance mi naměřili poměrně hodně vysoký tlak. Přitom každé ráno užívám léky na snížení tlaku a ten den, kdy se stalo, jsem si je neopomněl vzít. Těžko říct. Nevím, co to mohlo být, asi nějaká náhlá ataka. Dopoledne jsem se na zkoušce úplně neshodl s panem režisérem, ale nechci nikoho jmenovat... Možná se to odpoledne projevilo.
Dáváte na sebe od té doby větší pozor? Změnil jste třeba životosprávu?
Přestal jsem pít mé oblíbené červené víno.
Vy jste letos namluvil audioknihu, životopis Karla Gotta nazvaný Má cesta za štěstím. Je pravda, že si vás vybrala vdova Ivana Gottová?
Paní Ivana Gottová ve spolupráci s Český rozhlasem vybírala adepty a myslím, že se obě strany na mém jménu shodly, což mi velmi zalichotilo.
ČTĚTE TAKÉ: Z bývalé herecké hvězdy Jorgy Kotrbové se stala multimilionářka. Jak dneska žije?
Setkali jste se spolu?
Ano, ale až když už to bylo roztočené. Přišla se podívat na natáčení. Bylo to milé setkání. Poslechla si ukázky a byla spokojená. Dostal jsem od ní pak MP3 s věnováním. Víte, já nemám rád slovo výzva, ale v tomto projektu to pro mě svým způsobem výzva byla. Byl to běh na dlouhou trať, za jednu čtyřhodinovou frekvenci jsem natočil tři půlhodinové díly. Nevím už kolik těch frekvencí přesně bylo, ale celkem dost. Vyžadovalo to jistou trpělivost, ale musím říct, že se mi to dělalo poměrně dobře. Ohlasy fanoušků mistra Karla Gotta i jeho kolegů z branže jsou velmi pozitivní. Velmi mě také potěšilo uznání od některých mých hereckých kolegů, například od Jana Čenského, který tu nahrávku slyšel.
Dozvěděl jste se při čtení knihy něco, co jste o Karlu Gottovi nevěděl?
Spoustu věcí. Obecně pop music, dá-li se takto nazvat disciplína, kterou se Karel Gott živil, šla v mém životě tak trochu bokem. Odjakživa jsem poslouchal spíše country, která pro mě byla úhelným kamenem hudební scény. Dozvěděl jsem se o něm hodně věcí, které jsem nevěděl, ať už z profesní oblasti, tak i z osobního života. Rozhodně nežil nudný život. To, co prožil, by nestačilo na život ani deseti smrtelníků.
Čtěte také
Hlasem Karla Gotta v audioknize promlouvá umělá inteligence, což u zpěvákových fanoušků vyvolalo pozitivní i negativní reakce. Jak jste to vnímal vy?
Přiznám se, že jsem o ní předtím moc nevěděl. Abych si udělal nějakou představu, nechal jsem si pustit díl, ve kterém už to měli technici zpracované. Byl jsem velmi potěšen výsledkem. Jednak to zpestří půlhodinu mého vyprávění a přišlo mi, že můj hlas je na hlas Karla Gotta vytvořený takzvanou umělou inteligencí hezky navázán. Nicméně je mi 57 let a hrozně nerad bych se dožil toho, že umělá inteligence vytlačí živý hlas z rozhlasového vysílání nebo z dabingu. Jednou jsem ve společnosti řekl, že jsem rád, že jsem starý a tohle mě mine a bylo mi odpovězeno, abych se nedivil, že to může nastat třeba do pěti let. Nejsem si jist, jestli se v tomhle případě svět vyvíjí tím správným směrem.
Vaše manželka, herečka Antonie Talacková, letos v červenci oslavila půlkulatiny, 45. narozeniny. Čím jste ji obdaroval?
Víte, že si to ani nepamatuji? (smích) Ale samozřejmě určitě jsem jí něco dal. Kdysi ode mě dostala například celé souhrnné dílo básníka Jana Skácela a letos určitě také něco hezkého. Možná to byla dovolená na Lefkadě. Dárek jí pravidelně dávám i k výročí naší svatby. Brali jsme se v červnu a letos jsme v manželství oslavili 15 let. To ode mě pravidelně dostává perly.
Máte spolu dvě děti. Třináctiletou Toničku a devítiletého Lojzíka. Vydá se někdo z nich ve vašich šlépějích?
Tonička už několik let navštěvuje Dismanův rozhlasový dětský soubor. Momentálně hraje v představení Naši furianti v Národním divadle, hostovala i v Divadle na Vinohradech, v pardubickém divadle a mnoha dalších. Už je to malá herečka. Nedávno nadabovala hlavní dětskou roli v animovaném filmu Tonda, Slávka a kouzelné světlo, který vznikal ve zlínských ateliérech a sbírá po světě velmi prestižní ocenění. Lojzík se rozhodl, že bude slavným basketbalistou, takže máme na zahrádce koš, kde trénuje. Původně chtěl být přitom sládkem v pivovaru, což jsem velmi oceňoval. (smích) Jinak velmi hezky tančí, což určitě nemá po mně, ale po mamince. Je ještě malý, jeho tužby se určitě ještě budou měnit.
Co vás v nejbližší době po pracovní stránce čeká?
Hraji v několika divadelních představeních, novou hru začnu zkoušet v Divadle na Vinohradech až v polovině ledna. Jedná se o představení Srpen v zemi indiánů. V dabingu mám rozděláno několik seriálů. Musím se pochlubit, že nedávno jsem měl tu čest do češtiny namluvit mého oblíbeného herce Anthonyho Hopkinse ve filmu Lidská skvrna. Jde asi už o čtvrtý jeho film, který mi byl svěřen. Dotočil jsem nový film Jiřího Mádla nazvaný Vlny, který se zabývá srpnovými událostmi roku 1968. V prosinci pak začnu natáčet životopisný film o Bedřichu Smetanovi. Velmi rád jsem se také letos v Olomouci zúčastnil soutěžní rozhlasové přehlídky Prix Bohemia Radio, už několik let jsem jejím čestným prezidentem. Zažil jsem tam mnoho milých setkání.
VIDEO: Igor Bareš koupil hrob po herci Josefu Kemrovi
David v rámci CNN Prima NEWS píše především o dění na domácí scéně. (david.lastovka@iprima.cz)
