Legendární český zpěvák Waldemar Matuška by v těchto dnech oslavil 90. narozeniny. Jeho životní láska, osudová žena Olga, kterou si bral v den svých 44. narozenin v roce 1976 a měl s ní syna Waldemara, v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS promluvila o zásadních momentech jejich rodinného života. Jaká byla poslední slova, která jí před smrtí stačil říct?
Waldemara jste znala jako nikdo jiný. Pokud by žil, jak by tohle životní jubileum oslavil?
Walda nikdy narozeniny slavit vlastně nechtěl, ale vždycky jsme je slavili – a nádherně. Vzpomínám si, že v jistém roce mu změnili rodné číslo. Prý se nenarodil 3. července v ranních hodinách těsně po půlnoci, ale 2. července těsně před půlnocí. Na to prohlásil, že to tedy bere na vědomí a že budeme slavit jeho narozeniny druhého, třetího, pak čtvrtého s Amerikou Den nezávislosti a pátého bude doderná (večírek po sousedském dodrání všeho peří – pozn. red), jak tomu Walda říkával. Slavilo se čtyři dny. Myslím, že by se to teď určitě opakovalo.
Olga Matušková (76)
Česká zpěvačka a herečka. V roce 1976 se provdala za Waldemara Matušku, s kterým má syna Waldemara. Od roku 1973 začala hostovat v nejslavnější české country kapele KTO. Spolupráce trvala pětatřicet let. V roce 1986 s manželem a synem emigrovali do USA, kde vystupovali především pro české krajany. Olga navíc začala podnikat v realitách. Po pádu komunismu se do ČR vraceli v pravidelných intervalech, jejich domovem se však natrvalo stala Florida.
Slavil své kulatiny, ať už to byly padesátiny, šedesátiny nebo sedmdesátiny, nějak speciálně?
První překvapení to byly asi jeho šedesátiny. Walda udělal rezervaci jen pro nás dva na parádní večeři. Zrovna jsme na ni odcházeli a v tom se k nám domů začali trousit lidi s velkými papírovými pytli přes hlavu až na ramena. To bylo moje překvapení. Honem jsme nanesli uschované jídlo a začalo se slavit. Každý zakuklený člověk se musel nějak projevit a Walda měl uhodnout, kdo to je. Skoro nikoho neuhodl. Netušil, že přiletěli gratulanti i ze zámoří. Neporadil si ani s Helenkou Vondráčkovou, která mu změněným hlasem zazpívala. Netušil, že by tam mohla být. Poznal ale hned Áju Vrzáňovou, která udělala piruetu. Byl to úžasný večer. Za deset let jsme pro něj přichystali další překvapeni.
Co to bylo tentokrát?
Rolls-Royce. Ta auta se nepotkávají na ulice denně. Se synem Waldíkem jsme věděli, že se mu Rolls-Royce líbí, nikdy se ale nezmínil, že by ho chtěl. Překvapení se povedlo přímo na jevišti v pražské Lucerně. Dárek k sedmdesátinám jsme odhalili na velké obrazovce při koncertu. Čekal pak na něj na Floridě v garáži. Walda byl upřímně dojatý. Jen jsem dodnes nepochopila, proč Eva Pilarová napsala, že jsme Rolls-Royce nikdy Waldovi nekoupili…
Na svatbu dodnes vzpomínám se zatajeným dechem. Snad i proto, že mi mnoho lidí řeklo, že si mě Walda nikdy nevezme. Po obřadu jsme skončili v plavkách u našeho bazénu. Slunce pralo, bylo asi 40 stupňů.
Jaké jste si jinak dávali dárky?
Spíše maličkosti. Já měla nejradši, když mi nakreslil obrázek, miniaturku… Pro mě to bylo těžší. Malovat neumím, ale vždycky byl nadšenej…
Datum narození Waldemara Matušky je pro vás výjimečný také tím, že si vás přímo na své narozeniny vzal za manželku. Svatbu jste měli v roce 1976 v den, kdy mu bylo 44 let. Jak na to vzpomínáte?
Ano, a to bylo to úplně první narozeninové překvapení, ale pro mě. Walda vybral datum naší svatby se slovy: „Alespoň budeš i ty ode mě dostávat na moje narozeniny velikou kytku.“ A pak se přiznal, že se pojistil, aby nikdy nezapomněl. Na svatbu dodnes vzpomínám se zatajeným dechem. Snad i proto, že mi mnoho lidi řeklo, že si mě Walda nikdy nevezme. Po obřadu jsme skončili v plavkách u našeho bazénu. Slunce pralo, bylo asi 40 stupňů.
Olga Matušková vzpomíná na 11. září: Lidé brečeli a volali, že přepadli Ameriku
Jako by se zastavil svět, řekla pro CNN Prima NEWS vdova po věhlasném pěvci Waldemaru Matuškovi Olga Matušková na otázku, jak vnímala události z 11. září 2001. Zpěvačka, která se svým dnes již zesnulým manželem v té době žila v USA na Floridě, redakci popsala, kde v osudný moment náletu prvního letadla do severní budovy Světového obchodního centra byla a jak reagovali lidé kolem ní.
Jak to tehdy nesly jeho fanynky, že se z něj stal ženáč?
Walda nikdy neměl komplex, že když se ožení, tak ztratí fanynky. Asi proto je nikdy neztratil.
Jaký byl Waldemar manžel?
Byl úžasný manžel, milenec a také nedocenitelný táta. Narození Waldíka je moment, na který nikdy nezapomenu. Je to vlastně potvrzení toho posvátného svazku.
Říká se, že v každém vztahu se někdy musí objevit mráčky. Nastalo něco takového i u vás?
Proti všem jízlivým předpovědím se mráčky nedostavily, nesprchlo.
Od roku 1986 jste žili v USA. Jak dlouho jste emigraci plánovali a jak náročný byl přechod do cizí země? Zvykli jste si tam hned?
Můj bratr si upravil svůj status emigranta v době Pražského jara, kdy určitou dobu za Dubčeka uznávali vystěhování. Mohli jsme tudíž jednou za rok vycestovat na jeho pozvání. V době, kdy vybuchl Černobyl, se zase začaly nad Waldou zatahovat kruhy a my jsme se nevrátili z plánované dovolené. Amerika pro nás nebyla cizí. Nikdy jsme neměli nouzi sehnat obecenstvo. Vypadalo to, jako kdyby všichni utekli za Waldou. Byli jsme jako u vytržení, když netrvalo rok schvalování desky, kterou jsme nahráli a nazpívali. Co jsme chtěli, mohli jsme hned vydat.
Měli jsme poblíž dvě výborné české restaurace, doma slušnou kuchařku – mě a pípu s čepovanou plzní doma v kuchyni.
Potrpěl si Waldemar na typicky česká jídla nebo pivo? Nestýskalo se mu po tom?
Nic nebylo potřeba nahrazovat. Měli jsme poblíž dvě výborné české restaurace, doma slušnou kuchařku – mě a pípu s čepovanou plzní doma v kuchyni. Jinak krvavý americký steak ničím nenahradíš!
Jak se vyrovnával se stárnutím? Někteří umělci to snáší těžko...
Tím se vůbec nezabýval. Žil.
Zemřela oblíbená sbormistryně Kulínská. S manželem stála u zrodu Bambini di Praga
Ve věku 87 let zemřela ve středu v Praze sbormistryně, hudební pedagožka a skladatelka Blanka Kulínská. Její život byl spjat s Českým a Československým rozhlasem a s pěveckým sborem Bambini di Praga. Natočila desítky rozhlasových snímků a rovněž nahrávek na kompaktních discích. Byla výrazným dramaturgem, absolvovala stovky koncertů a vystoupení po celém světě.
Waldemar zemřel v květnu 2009. Bylo mu 76 let. Hovořil s vámi někdy o smrti? Tušil, že se blíží konec?
Ne. I když mu nebylo dobře, sálal z něj život.
Pamatujete si na chvíle, kdy jste se spolu viděli naposledy? Jaká byla poslední slova, která jste si řekli?
To nikdy nezapomenu. Jsou to ale chvíle, o které se nechci s nikým dělit.
S Waldemarem jste měli syna, který dostal jméno po něm. Jak se mu daří a co dělá?
Dodnes ho všichni oslovujeme Waldi. Loni mu bylo jako Waldovi, když jsme se brali. Je zapálený do techniky, počítačů... Nestíhám to sledovat, spíš chápat. Vždycky jsme z něj s Waldou měli radost. Moc tak dobrých rodinných vztahů neznám. Jsem šťastná, že ho máme.
Jak vám klape manželství s Jiřím Plannerem, který byl Waldemarovým kamarádem?
Byl dokonce tak dobrým kamarádem, že ho Walda požádal, aby se stal Waldíkovým kmotrem. Křtiny byly velkolepé v New Yorku 1978. Walda s Jirkou se znali ještě z Karlových Varů, kde oba v padesátých letech bydleli. V roce 1963 Jirka emigroval. Mě s ním Walda seznámil asi v roce 1973 v USA před naším koncertem v New Yorku, odkud jsme mířili s KTO na festival do Nashville. Po naší emigraci 1986, kterou mimochodem Jirka Waldovi rozmlouval, jsme se s ním a jeho ženou Janičkou vídali častěji. Dokonce jsme společně investovali do nemovitostí.
Svatbu jste měli před rokem. Co na to říkal váš syn Walda?
Ano, dvanáct let po tom, co nás Walda opustil, jsem se vdala. Bylo to asi za dva roky na to, co zemřela i Jirkova Jana. Stalo se něco, co mě nikdy ani ve snu nenapadlo. Bylo to jako pokračování mého životního románu. Svěřila jsem se Waldíkovi a když mi řekl: „Maminko, vždyť ho táta vybral,“ nechala jsem všemu volný průběh. Myslím, že je Jirka rád, že nás má, a my jsme moc rádi, že máme jeho. Moje životní pohádka neskončila.
Budou k nedožitým 90. narozeninám Waldemara Matušky nějaké vzpomínkové koncerty?
Vím, že přátelé a kamarádi, kteří ho dobře znali, ale i ti, které oslovil jen na koncertech nebo televizním vystoupením, na něj nikdy nezapomenou. Docházejí ke mně zprávy o různých akcích, na kterých se chystají na Waldu vzpomenout. Taková oficiální vzpomínka bude v Pražském divadle Broadway 16. září. Určitě před tímto datem přiletíme. Mělo by to být příjemné setkání lidí, kteří mají Waldu dodnes rádi. A že nás není málo, to je všeobecně známé. A proto jsme ještě přijali pozváni kapely Waldovy Matušky a zazpívám si s nimi na jejich koncertech 21. a 22. září v Liberci a v Českém ráji.
