Ženský světový rekord v letech na lyžích drží Rakušanka Daniela Iraschko-Stolzová, která skočila 200 metrů na můstku v Bad Mitterndorfu. Zdroj: AP
Dvě přelomové novinky čekají na skokanky na lyžích. Již v následující sezoně se dočkají svého prvního Turné čtyř můstků, které v mužské podobě patří k dominantám sezony Světového poháru. O rok později by se měly odvážné ženy poprvé spustit z mamutího můstku při prvním klání v letech na lyžích.
Německý a rakouský lyžařský svaz ve čtvrtek oznámily dohodu s Mezinárodní lyžařskou federací na projektu ženského Turné čtyř můstků. Stejně jako muži budou ženy skákat na přelomu roku, ale v opačném pořadí – začnou závodit 30. prosince v německém Garmisch-Partenkirchenu, na Nový rok budou v Oberstdorfu.
Kde se bude skákat v Rakousku?
V Rakousku se funkcionáři na místech zatím neshodli. Muži skáčou 4. ledna v Innsbrucku a končí o dva dny později v Bischofshofenu. V neveřejném návrhu se však objevila města Hinzenbach a Villach. Ta se ale skokankám nelíbí. „Samozřejmě bychom chtěly, aby se soutěž konala na stejných místech jako u mužů. Jinak by to nebylo tradiční a klasické Turné čtyř můstků,“ pronesla v německé veřejnoprávní televizi ARD Katharina Althausová, čtyřnásobná mistryně světa a dvakrát stříbrná medailistka z olympijských her 2018 a 2022 v závodech jednotlivkyň.
„Čas do prvního skoku ženského turné nyní využijeme k tomu, abychom společně se všemi zúčastněnými stranami vyjasnili všechny otevřené otázky a příslušné rámcové podmínky,“ uvedli v prohlášení funkcionáři rakouského svazu s tím, že chtějí vytvořit „trvalou a kvalitní sérii akcí“ podobnou mužskému turné.
Impulsem k zavedení ženského turné se stal stále sílící hlas skokanek po stejné akci jako mají muži. Na konci roku 2021 se diskutovalo o alternativách v Rakousku a Slovinsku. Slovinsko padlo a zbývá vyřešit, kde se bude skákat v Rakousku.
Volání skokanek po zrovnoprávnění s muži má i další dopad. Díky větším můstkům budou skoky delší a rekordní. Premiéra ženských letů na lyžích na mamutích můstcích by se mohla uskutečnit v sezoně 2022–2023. Zástupci Mezinárodní lyžařské federace plán odsouhlasili. A to jednomyslně.
Konečné rozhodnutí má být přijato letos v květnu. První závod žen v letech na lyžích by se měl uskutečnit v březnu 2023 v norském Vikersundu, kterým by vyvrcholil i celý ročník ženského Světového poháru.
Ženský rekord je 200 metrů
Skokanky se dosud mohly účastnit individuálních zkušebních letů v rámci mužských soutěží pouze se zvláštním povolením. Světový rekord drží od roku 2003 Rakušanka Daniela Iraschko-Stolzová, která skočila 200 metrů na můstku v Bad Mitterndorfu (Kulm).
Z nájezdů mamutích můstků se mohly spustit už jen závodnice z Norska, Švédska a USA. Na 174,5 metru letěly shodně Švédka Helena Olssonová a Anette Sagenová z Norska. Američanka Lindsey Vanová, historicky první ženská mistryně světa ve skocích na lyžích na šampionátu 2009 v Liberci, doletěla na značku 171 metrů.
Z Češek doskočila nejdál Michaela Doležalová ve francouzském Courchevelu 14. srpna 2013 při letní Velké ceně na umělém povrchu – 116,5 metru.
„Všichni jsme se dohodli, že otevřeme dveře ženám. Sice stále existuje mnoho obav a strachu ohledně bezpečnosti a dalších aspektů, ale nastal správný čas, aby i ženy mohly startovat z mamutích můstků,“ oznámila lyžařská federace.
Minimální věk skokanek pro první oficiální lety bude 18 let, do závodu by jich mělo nastoupit patnáct. Kromě Vikersundu se konají mužské závody v letech na lyžích také na můstcích v rakouském Bad Mitterndorfu (Kulm), v německém v Oberstdorfu a v Planici ve Slovinsku, kde tradičně končí mužský Světový pohár. Létalo se také v Harrachově, ale tamní mamutí můstek se rozpadá a naposledy se na něm závodilo v roce 2014.
Nejdelší let, oficiálně uznaný jako světový rekord, předvedl 18. března 2017 Rakušan Stefan Kraft právě v norském Vikersundu. Měřil 253,5 metru.
Sakala: Správné rozhodnutí, holky na mamuta čekají
„Myslím, že je to dobré rozhodnutí. Jsem za holky rád, protože na takovou šanci čekají už roky,“ poznamenal pro CNN Prima NEWS jediný český mistr světa v letech na lyžích Jaroslav Sakala a doplnil: „Děvčata se velmi rychle zlepšují jak technicky, tak i po fyzické stránce, takže těch deset nebo patnáct z absolutní špičky, které hodlá mezinárodní federace na mamuta pustit, bylo to mělo zvládnout.“
Český skokan na lyžích Jaroslav Sakala (uprostřed) se raduje na stupních vítězů ze svého životního úspěchu, titulu mistra světa v letech, kterého dosáhl v březnu 1994 ve slovinské Planici. Druhý skončil Nor Espen Bredesen (vlevo), třetí Roberto Cecon z ... Zdroj: ČTK
Český skokan na lyžích Jaroslav Sakala (uprostřed) se raduje na stupních vítězů ze svého životního úspěchu, titulu mistra světa v letech, kterého dosáhl v březnu 1994 ve slovinské Planici. Druhý skončil Nor Espen Bredesen (vlevo), třetí Roberto Cecon z ... Zdroj: ČTK
Podle vítěze leteckého šampionátu z roku 1994 ve slovinské Planici však bude záležet, jak se ženy „poperou“ s můstkem ve Vikersundu. „Je krásný, ale technicky obtížný, protože se tam létá nízko v porovnání s ostatními mamutími můstky. Proto by mě nepřekvapilo, kdyby byly mezi závodnicemi velké rozdíly v délkách letů,“ vysvětlil Sakala.
Na otázku, zda lety v ženském podání nebudou příliš nebezpečné, se svým typickým nadhledem odvětil: „Ne, ne. Je to jako v běžném životě. Vše co děláš, se stává nebezpečné, pokud uděláš chybu.“
