České děti nechodí do školy. Absencí je stále víc, ministerstvo bude problém monitorovat
Počet absencí žáků českých škol se od covidové pandemie výrazně navýšil. Ministerstvo tak bude nově sledovat počty omluvených hodin u každého žáka. Za nepřítomností ve škole se však mohou ukrývat závažné sociální důvody – nezájem rodičů o vzdělání jejich potomků nebo špatný psychický stav dítěte. Analytici z PAQ Research upozorňují, že v tuzemském školství chybí legislativní nástroje, jak dostat žáka zpět do lavice. Které kraje jsou z hlediska absencí žáků nejhorší?
Počty absencí žáků ve školách od pandemie stoupají. Zatímco ve sledovaném období před rokem 2020 činil průměr zameškaných hodin na jednoho žáka během školního roku 87,5 hodiny, během času restrikcí a po něm se tato hodnota navýšila na 103 hodin, stojí v analýze Jana Zemana z PAQ Research. Podobnou neblahou změnu navíc podle mezinárodního šetření OECD zaznamenali hned ve třetině zkoumaných zemí.
K TÉMATU: Plaga chystá revoluci školství. Největší brzdou změn jsou rodiče, říká
Ministerstvo tak začne od tohoto školního roku monitorovat zameškané hodiny u každého žáka zvlášť. Pedagogové budou muset vykazovat informace v podobě statistik. Na základě získaných dat od mateřských po střední školy hodlá resort navrhnout řešení. K údajům bude mít mimo jiné přístup Česká školní inspekce nebo Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).
Čtěte také
Autor analýzy upozorňuje, že čeští pedagogové nemají k dispozici nástroj v podobě legislativního rámce, který by určoval maximální počet neomluvených hodin. Jestliže by došlo k překročení takové hranice, muselo by vedení školy – společně se zřizovatelem – jednat, aby dostalo žáka zpět do třídy. V současnosti mohou učitelé pracovat pouze s metodikou ministerstva.
Tento zákonem stanovený počet neomluvených hodin je zaveden například v Nizozemsku, Francii, Lotyšsku nebo Belgii. V případě překročení limitu začnou s těmito žáky učitelé pracovat. Problém zvýšené absence nejvíce trápí český vzdělávací systém v Karlovarském, Ústeckém či Plzeňském kraji. Na Ústecku registrují od pandemie dokonce nárůst o třetinu, vyplývá z dat inspekce.
Nezájem rodičů, nevyhovující bydlení
„Absence jsou varovný signál vzdělávacího neúspěchu, protože za nimi může stát, kromě zdravotních problémů a nemocnosti, také nízký zájem rodičů o vzdělávání, nevyhovující bydlení, špatný psychický stav žáka nebo jiné patologické jevy v okolí žáka (drogy, dlouhodobý stres),“ rozebírají se v analýze hlavní faktory zameškaných hodin.
Čtěte také
Spásný všelék však samozřejmě neexistuje. Při zaměření na problém je podle analýzy důležité zohlednit místní podmínky a omezit příčinu absencí. Další z možností je větší zapojení sociálních pedagogů ve školách, kteří se zaměřují na redukci absencí žáků.
Do terénu za rodiči absentérů
Jak tato praxe funguje? Řešení absence spočívá často právě na sociálním pedagogovi. Ten zavolá rodičům a zjišťuje důvod, proč žák nepřišel do školy. Jestliže škola nemá po několika dnech nutné informace, vydá se sociální pedagog či pracovník v terénu do místa bydliště rodičů a studenta. Podle zkušeností Základní školy Za Chlumem v Bílině se tento postup osvědčuje, protože rodiče začnou jednat.
Čtěte také
Zeman na základě dalších zkušeností regionálních úřadů a zaměstnanců škol poznamenává, že zlepšení může přinést jasnější komunikace s OSPOD nebo větší důraz na sociální pedagogy. Kromě navýšení financování rovněž navrhuje větší důraz na sociální práci v rodinách i školách.
Autor analýzy kromě toho upozorňuje na to, že absence představují jeden z klíčových ukazatelů, které napomáhají zachytit neúspěch žáků včas.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Slovenština jako cizí jazyk v českých školách? Ministerstvo není proti
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě.
