Skotové v době minulého referenda v roce 2014 Zdroj: ČTK
Skotsko by se znovu mohlo pokusit získat na Spojeném království nezávislost. Takový je plán tamní premiérky Nicoly Sturgeonové, která se svojí Skotskou národní stranou ovládá tamní parlament. První ministryně Skotska, jak se oficiálně označuje její funkce, totiž přišla se změnou legislativy, která by vedla až k uspořádání dalšího referenda. V posledních průzkumech se navíc Skotové čím dál tím více přiklánějí k odchodu z Velké Británie.
Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová oznámila plán zákona, který by umožnil konání nového referenda o opuštění Velké Británie. „Ještě před ukončením tohoto parlamentu vydáme návrh zákona, který stanoví podmínky a čas pro konání nového referenda o nezávislosti,“ oznámila Sturgeonová začátkem září na půdě skotského parlamentu. Ukončením myslela konec aktuálního volebního období, které má trvat ještě do května roku 2021, kdy ve Skotsku proběhnou volby.
Poslední a dosud jedinou příležitost oprostit se od zbytku Velké Británie dostali Skotové v roce 2014. Tehdy mohli v referendu hlasovat o vystoupení ze Spojeného království, ale 55 procent z nich se přiklonilo k tomu, že je lepší zůstat uvnitř království.
Nyní však situace vypadá úplně jinak. Většina Skotů totiž příliš dobře nenese, že se Velká Británie v rámci jiného referenda rozhodla vystoupit z Evropské unie. Nadpoloviční většina Skotů hlasovala pro EU, příznivci odchodu nezískali většinu ani v jednom z tamních regionů. Skotsko bylo v tomto názoru jednotné společně s Gibraltarem, který však má mnohonásobně méně obyvatel. Ve velkých městech, jako jsou Edinburgh či Glasgow, pak zastánci EU zvítězili drtivě. Celkem proti brexitu hlasovalo 62 procent Skotů.
Ke konci svazku může přispět i koronavirus
Skotové také příliš nesouhlasili s politikou Borise Johnsona ohledně koronaviru. Již od začátku pandemie totiž ministerský předseda a jeho vláda čelili kritice, že ji absolutně nezvládají. Sám Johnson a někteří z členů jeho kabinetu se koronavirem sami nakazili.
Fronta žadatelů o vlastní stát: O kus zeměkoule prosí Kurdové, Katalánci i Québec
Řada separatistických frakcí, které působí v zemích po celém světě, se snaží o vznik vlastního státu. O své místo na mapě usilují zejména etnické či názorové menšiny. Který nový stát by mohl přibýt v učebnicích zeměpisu v příštích letech? Svobodný Kurdistán, Québec, Katalánsko, nebo nějaký další?
Když Johnson v červenci navštívil Skotsko, několikrát se během cesty i před ní dostal do křížku se Sturgeonovou, která ho kritizovala, že využívá koronavirus jako „politickou zbraň“. Johnson totiž prohlásil, že by Skotsko velmi trpělo, pokud by se mu během pandemie nedostalo finanční pomoci z Londýna.
Již od neúspěšného referenda o výstupu Skotska ze Spojeného království se provádějí průzkumy mezi Skoty, zda se jejich názor na svazek mění. Právě ty již od března ukazují, že se Skotové přiklánějí k nezávislosti. Nárůst počtu zastánců odchodu z Velké Británie je totiž od jara nepřetržitý.
Skotsko může odstartovat lavinu
Záležet ovšem samozřejmě bude i na Johnsonovi. Umožnění referenda pro Skotsko je totiž plně v jeho rukou. Lze očekávat, že na něj Sturgeonová a Skotové budou vyvíjet tlak. Britský ministerský předseda tak aktuálně kromě koronaviru bude muset válčit i o to, aby se Edinburgh neodpojil od Londýna.
Skotská nezávislost by totiž mohla povzbudit separatisty i jinde ve Spojeném království. Již léta se hovoří například o odchodu Severního Irska a jeho sloučení s Irskou republikou. Příznivci vystoupení ze Spojeného království žijí i ve Walesu, podle průzkumů jsou však zatím v menšině.
