Vítězové a poražení státního rozpočtu na rok 2023
Vyjednávání o rozpočtu na příští rok poutá větší pozornost než obvykle. Vláda totiž slíbila úspory, zároveň ale schválila zákony, které výdaje státu dramaticky zvyšují. Zatím to vypadá, že jednoznačnými vítězi, tedy těmi, kdo na příští rok dostanou víc peněz, jsou ministerstva obrany a školství. Naopak největší utahování opasků čeká místní rozvoj a průmysl.
Ještě v květnu vláda slíbila deficit rozpočtu 210 miliard korun. V červnu už se jednalo o 235 miliardách a teď je jich 252. I to se ale může změnit. Z dosud zveřejněných dat to zatím vypadá, že jednoznačnými vítězi návrhu rozpočtu pro příští rok, tedy kdo dostane výrazně víc než letos, jsou ministerstva obrany a školství.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pavel měl k důchodům řadu výhrad. Při podpisu novely podlehl tlaku Fialy, říká Havlíček
I kvůli válce na Ukrajině se vláda zavázala utratit za obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Zatímco ještě v roce 2019 stačilo ministerstvu obrany 68 miliard korun, pro příští rok by měl resort dostat 151 miliard korun. „V případě, že by ty prostředky byly investovány nebo použity pouze proto, abychom splnili ona dvě procenta HDP, tak je zcela zřejmé, že takové prostředky nebudou vynaloženy hospodárně,“ popsal ekonom Vysoké školy ekonomické Milan Bednář. „Armádě nepřidáváme, my jí dáváme to, co měla mít dávno. Dvacet let se šetřilo na obraně, škrtaly se prostředky,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Školství jako vítěz
Z pomyslného otloukánka, kterému šéf státní kasy chtěl škrtnout ve výdajích vůbec nejvíc, se školství stalo jedním z těch, které dostanou víc. „Postupnými kroky jsme se dostali od návrhu na škrt 29 miliard korun na nulu, ale my potřebujeme nějakých plus 11 miliard,“ sdělil ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Nebezpečí pro Česko? Vše se může změnit lusknutím prstu, varují experti před zadlužováním
Samotná výše zadlužení státu není nebezpečná. České republice hrozí spíše pokračování současného trendu ve vývoji státního deficitu, upozornili ve Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS ekonomové Milan Bednář a Markéta Šichtářová. Pokud by nastala další dramatická situace, podobná například covidovým lockdownům, problém kvůli zadlužování by mohl přijít jako lusknutím prstu, varovala odbornice. Vládní konsolidační balíček navíc podle ní snahou o navyšování příjmů do státní kasy míří na špatnou stranu rozpočtu, což učiní veřejné finance křehčími.
Naopak výrazně utahovat opasky by mělo ministerstvo místního rozvoje. Zatímco pro letošek mohl resort počítat s více než 22 miliardami korun, na příští rok má v návrhu zhruba polovinu. „Překvapilo mě, když jsem si seřadil ta ministerstva, že tam je takový propad. Povedu o tom jednání a věřím, že se to narovná,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Škrtalo se i na ministerstvu průmyslu. Rozpočet má klesnout o 14 miliard, jelikož stát přestane dotovat poplatky za obnovitelné zdroje. Podle ekonomů ale nejde o úsporu. „Státní rozpočet by se snížil, ale došlo by pouze k vyvedení prostředků ze státního rozpočtu. Namísto toho, aby to lidé platili nepřímo z daní, tak to budou platit přímo ze svých kapes,“ popsal Bednář.
Konečný návrh rozpočtu musí vláda poslat do Sněmovny do konce září, to bude definitivně jasné, kdo si jak pohoršil, případně polepšil a z čeho se navýšené výdaje budou platit.
