Pro premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho vládu je čtvrtek důležitým dnem. Sněmovna bude hlasovat o vyslovení nedůvěry. Mimořádná schůze začíná v 9 ráno. Jaké jsou šance a co by vlastně vyslovení nedůvěry znamenalo?
Mimořádnou schůzi, na které se bude hlasovat o nedůvěře vládě, svolali opoziční poslanci z řad koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), podpisy připojili i Piráti se Starosty. Nedůvěru chce vyslovit vládě i SPD. Jestli Babišův kabinet padne, záleží především na komunistech.
Jednání bude zřejmě dlouhé. Když Babišova vláda čelila hlasování o nedůvěře před dvěma lety, poslanci se dohadovali přes 17 hodin. Hlasování probíhá jinak než při běžných zákonech. Každý z poslanců se postaví a řekne, zda je pro návrh (tedy vyslovení nedůvěry), nebo proti němu.
Aby byla vládě vyslovena nedůvěra, musí pro takový návrh aktivně hlasovat minimálně 101 poslanců. Opoziční strany prosazující nedůvěru mají ve Sněmovně dohromady 87 hlasů. Spolu se šesti nezařazenými poslanci, kteří by rovněž mohli hlasovat proti vládě, mají 93 hlasů. Komunistických poslanců je ve Sněmovně 15. Osud Babišovy vlády tak bude doslova záviset na jejich rozhodnutí.
Komunisté hlasovali do konce května v anketě. Většina okresních organizací doporučila poslancům KSČM, aby při hlasování odešli ze sálu. Tím pádem by vláda nepadla. Odejít ze sálu doporučil ve středu i výkonný výbor strany. Poradit se má ještě ve čtvrtek ráno poslanecký klub KSČM.
Pokud by se ve Sněmovně „stojednička našla“, vláda Andreje Babiše by musela podat demisi a na tahu by byl prezident Miloš Zeman. Ten má několik variant, co může dělat. Zeman už se nechal slyšet, že by nechal dovládnout v demisi Babišovu vládu do řádných voleb v říjnu.
Další teoretickou variantou je, že by Zeman mohl jmenovat svoji úřednickou vládu a nechat ji u moci do řádných voleb, ze kterých vzejde vláda nová, což může trvat i několik měsíců. Někteří opoziční politici v minulosti upozorňovali na to, že taková varianta by mohla vyhovovat právě Babišovi. Zbavil by se odpovědnosti za koronavirou krizi a mohl by se soustředit na předvolební kampaň.
Může jít i o dostavbu Dukovan?
Těžit by z toho mohl i Zeman. Jeho vláda by mohla mít velký vliv například na stavbu bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Zeman v minulosti lobboval za to, aby se Čína a Rusko nevyřazovaly z tendru na dostavbu jaderné elektrárny.
Hnutí ANO si z případného vyslovení nedůvěry nic moc nedělá. „Fatálně to neprožíváme. Pokud KSČM bude hlasovat pro nedůvěru, povede to k destabilizaci politické scény,“ prohlásil v úterý šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.
Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že by z vyslovení nedůvěry neměla radost, ale ve vládě by chtěla zůstat. „Je to odpovědnost opozice. Je to divadlo pro voliče,“ prohlásila.
Opozice se rozhodla vyvolat mimořádnou schůzi poté, co KSČM vypověděla toleranční dohodu s hnutím ANO. Komunisté tolerovali menšinový kabinet ANO a ČSSD od roku 2018. Pro změnu se rozhodli letos na jaře s argumentem, že ANO neplní závazky, které slíbilo.
Vláda Andreje Babiše při jmenování prezidentem Milošem Zemanem v červnu 2018 Zdroj: Profimedia.cz
