Proti zpřísňování interrupčního zákona na Slovensku se demonstrovalo i v Praze. Zdroj: Jana Michaličková
Slovenští zákonodárci budou v úterý hlasovat o tom, zda postoupí do druhého čtení návrh zákona vládní strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti týkající se interrupcí. Od vzniku samostatné republiky přitom bylo zpřísnění zákona o potratech na Slovensku tématem již jedenáctkrát, nikdy však neprošlo. Nyní je znovu na stole, a to dokonce ve čtyřech různých návrzích.
Předmětem úterního vyjednávání bude návrh vládní strany Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO). Podle slovenské feministické organizace Aspekt je nejmírnějším ze čtyř diskutovaných, o to větší šanci však má projít. „Nejrestriktivnější návrhy vyvolávají odpor, i proto poslanci volí kompromisnější formu,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Zuzana Maďarová z organizace Aspekt. Návrh vládní partaje se podle ní tváří jako pomoc ženám a jde spíše o pozvolné zpřísňování legislativy.
Návrh také počítá například s tím, že by církevní organizace směly vyhotovovat informační brožury, jež by ženy obdržely před zákrokem od lékaře. „Obsahují ale množství nepřesných informací, například spojují interrupci s rakovinou prsu,“ řekla Maďarová.
Dále v návrhu OLaNO stojí, že by část příspěvku na narození dítěte dostala žena už v těhotenství, nejdříve však po 12. týdnu, kdy už ho není možné legálně přerušit. Zvyšuje také odměnu za porození dítěte s vážným postižením, přičemž příspěvky nejsou vázány na dožití dítěte do věku 28 dní, jako tomu je doposud.
Státem řízené kupování porodů
„Už se ale neřeší dlouhodobá systematická podpora pro rodiny s dětmi, které mají zdravotní znevýhodnění. Jednorázové příspěvky jsou podmíněné porodem, co bude ale s dítětem a matkou, už předkladatele a předkladatelky zákona nezajímá. Působí to tedy jako státem řízené kupování porodů,“ myslí si Maďarová.
Dva další návrhy na omezení interrupcí pocházejí od Kotlebovců a poslední od nezařazených poslanců. Podle slovenského historika Miloslava Szabó jsou ovšem vedeny dvěma rozdílnými záměry. Zatímco Kotlebovci podle něj usilují zejména o populační růst, který by Slováky zachránil před populační expanzí rozvojových zemí, konzervativní křesťané jsou nábožensky motivovaní a jde jim o tradiční rodinu.
Kotlebovci například navrhují posunutí termínu, v němž je možné na Slovensku potrat legálně podstoupit, ze dvanáctého týdne těhotenství na osmý. Zákonodárci také zvažují zavedení čtyřdenní čekací lhůty mezi schválením splnění podmínek pro interrupci a jejím výkonem.
Podle červencového průzkumu Institutu pro veřejné otázky si 55 procent Slováků nepřeje interrupční zákon měnit a 19 procent by uvítalo jeho zmírnění. Naopak pro zpřísnění je pouze 17 procent Slováků. Snahy ztížit přístup k potratům proto vyvolaly protesty v některých slovenských městech.
Jedna menší demonstrace o padesáti lidech se minulý týden uskutečnila dokonce i v pražské Bubenči před slovenskou ambasádu. „Bylo to velmi poklidné. Dvě dámy, které to organizovaly, měly připravenou i vlastní analýzu – právní i obsahovou. Určitá ustanovení by ve výsledku mohla některým ženám přístup k interrupcím prakticky znemožnit, třeba těm s nepravidelnou menstruací,“ řekl CNN Prima NEWS čtyřiadvacetiletý David, student filozofické fakulty, který se protestu zúčastnil.
V pražské Bubenči se na protest proti novele zákona o potratech sešla asi padesátka lidí. Zdroj: Jana Michaličková
Stejný zákon, různá pravidla
Slovensko se o potraty pře opakovaně, naposledy byly čtyři návrhy zpřísňující přístup k přerušení těhotenství zamítnuty loni na podzim, to však bylo ještě za minulé vlády. Do ulic kvůli tomu vyšli jak odpůrci zpřísnění legislativy, tak i jeho příznivci, včetně katolických hodnostářů.
Demonstrující se sešli před slovenskou ambasádou. Zdroj: Jana Michaličková
Ukončení těhotenství se děje podle stejného zákona z roku 1986 jako v České republice. Právě fakt, že pochází z dob totality, často používají křesťanští zákonodárci jako argument k jeho pozměnění. Podle historika Szabóa však tento zákon nevycházel zevnitř režimu, ale právě naopak. Vznikl díky mezinárodním dohodám, k nimž se Československo zavázalo. „V Československu byl skandál s chartisty a stát chtěl ukázat, že dodržuje lidská práva,“ vysvětlil pro server Aktuality.sk.
Přestože je zákon v obou zemích stejný a umožňuje legální interrupci na vyžádání ženy do dvanáctého týdne těhotenství, podmínky totožné nejsou. Na Slovensku například není možné podstoupit nechirurgický potrat pomocí medikace. Lékaři se navíc mohou ohradit zákonem chráněným právem svědomí a úkon jednoduše neprovést.
I to je podle Maďarové důvodem, proč na Slovensku neexistují detailní statistiky o umělých potratech. „Přestože je to legální, nemáme informace o tom, která zařízení mohou interrupce vykonávat a která nikoliv,“ vysvětlila CNN Prima NEWS. Ženy, které potrat podstoupily, o tom navíc podle jejich slov nechtějí hovořit, neboť jsou silně viktimizovány.
Koronavirus Slovenkám přístup k interrupcím ztížil
Přístup k potratům na Slovensku, stejně jako třeba v USA, ztížila i koronavirová pandemie. Ministr zdravotnictví Marek Krejčí, který podle svých slov reprezentuje „Pána a děti Boží na Slovensku“, v březnu prohlásil, že v koronavirové krizi nedoporučuje podstupovat interrupce s tím, že se nejedná o nezbytný zákrok. Některé nemocnice je tedy přestaly vykonávat, přestože interrupce nepatří mezi zákroky, které lze odložit. Uzavřené hranice přitom ženám zabránily vycestovat za zákrokem do zahraničí, hlavně do Rakouska.
Stejně jako v České republice i na Slovensku počet provedených interrupcí vytrvale klesá. Zatímco v roce 1992 tam ukončilo těhotenství téměř 42 tisíc žen, v roce 2018 jich bylo přes sedm tisíc. Vláda premiéra Igora Matoviče si přesto dala „ochranu nenarozených dětí skrze prevenci interrupcí“ do svého programového prohlášení.
