reklama

Slunce, voda, vítr. Z obnovitelných zdrojů měla Evropa loni více elektřiny než z uhlí

Nastává definitivní konec uhlí či zemního plynu při výrobě elektřiny v Evropské unii? Obnovitelné zdroje energie loni poprvé zvítězily nad těmi fosilními. A vyrobily také zhruba o polovinu více elektřiny než jádro. Vyplývá to z aktuálních údajů evropského statistického úřadu Eurostat.

reklama

Nejvíce elektřiny v Evropské unii se v loňském roce vyrobilo z obnovitelných zdrojů. Je to poprvé, co se voda, vítr a slunce staly nejvýznamnějším hráčem při produkci elektrické energie v sedmadvacítce. Vyplývá to z předběžné zprávy Eurostatu, který údaje o produkci elektřiny podle jednotlivých typů zdrojů bude ještě zpřesňovat.

Zatímco obnovitelné zdroje vyrobily 1,052 milionu gigawatthodin, fosilní zdroje (tedy uhlí, zemní plyn nebo ropa) stály za produkcí přibližně o 30 tisíc gigawatthodin nižší. Jádro má „na svědomí“ necelých 700 tisíc gigawatthodin. Jen pro představu, Česko spotřebuje za rok asi 87 tisíc gigawatthodin elektřiny.

Obnovitelné Rakousko

Z dat Eurostatu je patrné, jak dramaticky se význam obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny v Evropské unii zvýšil. Ještě v roce 1990 vítr, slunce nebo voda vyrobily jen 303 tisíc gigawatthodin, loni to byl už více než trojnásobek. Naproti tomu důležitost fosilních zdrojů od roku 2007 prakticky setrvale klesá.

Z uhlí, zemního plynu nebo ropy vyrobila EU právě před 14 lety nejvíce elektřiny za posledních 30 let, a to bezmála 1,6 milionu gigawatthodin. Aktuální úroveň je tedy nižší o více než třetinu. Produkce elektrické energie z jádra se v posledních třech dekádách pohybovala mezi 750 a 950 tisíci gigawatthodinami s tím, že přibližně od roku 2004 je patrný klesající trend.

Největší podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny vykazuje dlouhodobě Rakousko se 75 procenty. Náš jižní soused má náskok čtyř procentních bodů před druhým Švédskem, třetí Dánsko vykazuje skoro dvoutřetinový podíl obnovitelné elektřiny.

Naopak nejméně tyto zdroje využívá Malta (8 procent), Lucembursko (9,7 procenta) a Kypr (9,8 procenta). Česká republika využívá obnovitelné zdroje zhruba ze 14 procent, a to už od roku 2014. Slovensko je v tomto směru dál a podíl má necelých 22 procent.

Uhelná derniéra

Vůbec největší pokles využití fosilních zdrojů zaznamenalo uhlí. Hnědým se dnes topí asi o 45 procent méně než v roce 2005, spotřeba černého dokonce spadla o více než polovinu. Zemní plyn se dnes v Evropské unii používá o necelou desetinu méně než před 15 lety, ropa o necelou čtvrtinu.

Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie (což je širší kategorie než výroba elektřiny) v Evropské unii dosahoval v roce 2019 necelých 20 procent. Lídrem je v tomto ohledu Švédsko, které vykazovalo více než 56procentní podíl. Data ani odhady za rok 2020 zatím nejsou k dispozici.

Naopak nejmenší podíl na energetické bilanci obnovitelné zdroje zaujímají v Lucembursku (asi 7 procent), na Maltě a v Nizozemsku (obě země přes 8 procent). Česká republika využívá obnovitelné zdroje asi ze 13 a Slovensko z necelých 17 procent.

Tagy:

Tady se neočkujeme, lepší je slivovice, chlubí se v pohraniční vsi na Bruntálsku

Slušně řečeno, je to zapadákov. Neslušně, je to díra na samé výspě republiky, ale také ve Slezských Pavlovicích v okrese Bruntál mají názor na vakcínu proti COVID-19. „S tím běžte do pr**le, tady lidi očkování odmítají,“ nebere si servítky první občan, kterého oslovíme, pětatřicetiletý Radek Dojčar. Na covid prý platí hlavně slivovice, vakcínu odmítají i početní místní Romové.

Živě
ON-LINE: Druhý den olympiády. Krejčíková slaví postup, konec hlásí ženská štafeta

Druhý den olympijských her v Tokiu byl ve znamení prvních klání. Nejvíce medailí vybojovala Čína, na kontě má hned tři zlatí. Úspěchy slavila česká výprava skrze postupy do dalších kol, úvodní zápasy dopadly dobře pro české tenistky Barboru Krejčíkovou a Markétu Vondroušovou. Soupeře pokořil také stolní tenista Lubomír Jančařík, postup slavily také veslařské posádky.

Nefunkční toalety a nehorázný nepořádek, kritizují Češi podmínky ve vlaku do Chorvatska

Cesta vlakem na dovolenou do Chorvatska se některým turistům změnila ve velmi nepříjemný zážitek. Cestující si nestěžovali pouze na mnohahodinová zpoždění, ale také na kvalitu nabízených služeb ve vlacích společnosti Regiojet. Barbora, která k Jadranu cestovala, upozornila CNN Prima NEWS na nefunkční toalety a také na značný nepořádek ve vlacích. Dopravce se za způsobené problémy omluvil.

reklama

Domácí zpravodajství

reklama