Slunce, voda, vítr. Z obnovitelných zdrojů měla Evropa loni více elektřiny než z uhlí

Nejvíce elektřiny v Evropské unii se v loňském roce vyrobilo z obnovitelných zdrojů. Je to poprvé, co se voda, vítr a slunce staly nejvýznamnějším hráčem při produkci elektrické energie v sedmadvacítce. Vyplývá to z předběžné zprávy Eurostatu, který údaje o produkci elektřiny podle jednotlivých typů zdrojů bude ještě zpřesňovat.

Zatímco obnovitelné zdroje vyrobily 1,052 milionu gigawatthodin, fosilní zdroje (tedy uhlí, zemní plyn nebo ropa) stály za produkcí přibližně o 30 tisíc gigawatthodin nižší. Jádro má „na svědomí“ necelých 700 tisíc gigawatthodin. Jen pro představu, Česko spotřebuje za rok asi 87 tisíc gigawatthodin elektřiny.

Obnovitelné Rakousko

Z dat Eurostatu je patrné, jak dramaticky se význam obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny v Evropské unii zvýšil. Ještě v roce 1990 vítr, slunce nebo voda vyrobily jen 303 tisíc gigawatthodin, loni to byl už více než trojnásobek. Naproti tomu důležitost fosilních zdrojů od roku 2007 prakticky setrvale klesá.

Z uhlí, zemního plynu nebo ropy vyrobila EU právě před 14 lety nejvíce elektřiny za posledních 30 let, a to bezmála 1,6 milionu gigawatthodin. Aktuální úroveň je tedy nižší o více než třetinu. Produkce elektrické energie z jádra se v posledních třech dekádách pohybovala mezi 750 a 950 tisíci gigawatthodinami s tím, že přibližně od roku 2004 je patrný klesající trend.

Největší podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny vykazuje dlouhodobě Rakousko se 75 procenty. Náš jižní soused má náskok čtyř procentních bodů před druhým Švédskem, třetí Dánsko vykazuje skoro dvoutřetinový podíl obnovitelné elektřiny.

Naopak nejméně tyto zdroje využívá Malta (8 procent), Lucembursko (9,7 procenta) a Kypr (9,8 procenta). Česká republika využívá obnovitelné zdroje zhruba ze 14 procent, a to už od roku 2014. Slovensko je v tomto směru dál a podíl má necelých 22 procent.

Uhelná derniéra

Vůbec největší pokles využití fosilních zdrojů zaznamenalo uhlí. Hnědým se dnes topí asi o 45 procent méně než v roce 2005, spotřeba černého dokonce spadla o více než polovinu. Zemní plyn se dnes v Evropské unii používá o necelou desetinu méně než před 15 lety, ropa o necelou čtvrtinu.

Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie (což je širší kategorie než výroba elektřiny) v Evropské unii dosahoval v roce 2019 necelých 20 procent. Lídrem je v tomto ohledu Švédsko, které vykazovalo více než 56procentní podíl. Data ani odhady za rok 2020 zatím nejsou k dispozici.

Naopak nejmenší podíl na energetické bilanci obnovitelné zdroje zaujímají v Lucembursku (asi 7 procent), na Maltě a v Nizozemsku (obě země přes 8 procent). Česká republika využívá obnovitelné zdroje asi ze 13 a Slovensko z necelých 17 procent.