Při návštěvě vojenské základny v čínské provincii Kuang-tung měl prezident Si Ťin-pching říci svým vojákům, aby se připravili na válku. Informovala o tom státní agentura Sin-chua. Mezitím Čína pohrozila USA, aby Američané okamžitě zastavili plánovaný prodej zbraňových systémů na Tchaj-wan.
„Veškeré své úsilí a myšlenky investujte do příprav na válku. Buďte v pohotovosti. Buďte loajální, oddaní a naprosto spolehliví.“ Těmito slovy instruoval své vojáky čínský prezident Si Ťin-pching během slavnostní řeči v provincii Kuang-tung.
Stalo se tak v době, kdy se USA snaží dostat na Tchaj-wan tři moderní zbraňové systémy (včetně raketového systému HIMARS). Čína vyzvala Spojené státy, aby tyto kontrakty okamžitě zrušily a rovněž zastavily veškeré diplomatické styky s Tchaj-wanem. Vztahy Číny a USA jsou ostatně kvůli obchodní válce a vzájemnému obviňování z (ne)zvládání koronavirové pandemie na bodu mrazu už delší dobu.
Vzhledem k načasování Si Ťin-pchingova projevu je každopádně velmi obtížné se odklonit od myšlenky, že potenciální čínská vojenská aktivita může mít co dočinění s Tchaj-wanem. Čína tuto provincii vnímá jako neoddělitelnou součást země a její vláda se nijak netají tím, že pokud budou tchajwanské tendence dále směřovat politicky na Západ, zasáhne.
Čínskou vládu zvláště nepotěšilo, když se na Tchaj-wan v srpnu vypravil americký ministr zdravotnictví Alex Azar nebo český předseda Senátu Miloš Vystrčil. Už v září Čína zvýšila vojenský dohled nad Tchaj-wanem, když kolem ostrova během 18. a 19. září přelétlo zhruba 40 čínských vojenských letadel. Informovala o tom americká CNN.
Varovným prstem je pak také čínské vojenské středisko v autonomní provincii Vnitřní Mongolsko, kde Číňané vystavěli cvičné kopie některých strategických cílů na Tchaj-wanu. Ze satelitních snímků je patrné, že na základně vyrostla například budova, která nápadně připomíná sídlo tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen.
Pokud by mezi Čínou a Tchaj-wanem skutečně došlo k vojenskému střetu, neměla by ostrovní provincie sebemenší šanci bez pomoci spojenců útok asijského obra ustát. Čína má podle vojenského portálu Global Fire Power k dispozici přes dva miliony aktivních vojáků, Tchaj-wan zhruba 160 tisíc.
