Riziko úmrtí na COVID-19 v zemích, ve kterých má většina populace nadváhu, je zhruba desetkrát vyšší než v zemích s většinou obyvatelstva se zdravou tělesnou hmotností. Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy organizace World Obesity Forum (Světové fórum pro obezitu), o níž informoval web CNN. Jak si v tomto ohledu vede Česká republika? A jak jsou na tom naši sousedé ze Slovenska, Polska, Rakouska nebo Německa?
Vědci zjistili, že do konce roku 2020 byla celosvětová míra úmrtnosti s COVID-19 desetkrát vyšší v zemích, kde má nadváhu (Body Mass Index / BMI vyšší než 25) více než polovina lidí, oproti státům, kde jí trpí méně než polovina populace.
Vakcína proti covidu může být u obézních lidí o polovinu méně účinná, tvrdí studie
I přes aplikaci dvou dávek vakcíny proti koronaviru se u pracovníků ve zdravotnictví s těžkou nadváhou vytvořila pouze polovina protilátek. Italští vědci uvedli, že obézní lidé možná potřebují další doplňující vakcínu nebo větší dávky, aby byli před nákazou chráněni.
Tým, který zkoumal údaje o úmrtnosti od Johns Hopkins Univesity a Světové zdravotnické organizace (WHO), zjistil, že ze 2,5 milionu úmrtí s COVID-19 hlášených do konce února připadá více než 2,2 milionu na země, kde má nadváhu přes padesát procent populace.
Při analýze údajů a studií z více než 160 států světa vědci zjistili, že úmrtnost na COVID-19 rostla spolu s výskytem obezity. Výzkumníci poznamenali, že souvislost přetrvávala i po zohlednění věku a „zdravotního stavu“ národa.
Nadváha zvyšuje rizikovost nejen u covidu
Studie také na základě analytických zjištění uvádí, že všechny země s nadváhou u méně než 40 procent populace vykazovaly nízkou úmrtnost s COVID-19: pod 10 lidí na 100 tisíc obyvatel. Naopak v zemích s více než 50 procenty populace s nadváhou činil počet mrtvých s touto infekcí přes 100 na 100 tisíc obyvatel.
Vědci také poukazují na to, že obezita může zhoršit i další zdravotní problémy a virové infekce, jako jsou chřipka, H1N1 nebo MERS (Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus).
Organizace World Obesity Forum navrhuje, aby při testování a očkování na COVID-19 byli upřednostněni lidé s obezitou.
Jak je na tom Česká republika
Mezi země s nejnižšími úrovněmi úmrtnosti na COVID-19 na světě patří například Vietnam, kde na 100 tisíc lidí evidují 0,04 úmrtí. Podíl dospělé populace s nadváhou pak v zemi činí pouhých 18,3 procenta. Vyplývá to z analýzy COVID-19 a obezita.
Obezita je daň za luxus, nejdůležitější je udělat si čas na pohyb, tvrdí odborník
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zaujímá Česká republika sedmé místo v žebříčku nejobéznějších zemí v Evropě. Do roku 2030 by měla obezitou trpět více než polovina evropské populace. Obézní lidé přitom násobně častěji trpí vysokým krevním tlakem, cukrovkou, kardiovaskulárními komplikacemi, infarkty či mozkovými příhodami a jsou také rizikovou skupinou onemocnění COVID-19.
Pro srovnání: K nejhorším z pohledu úmrtnosti na 100 tisíc obyvatel patří třeba USA (105,7 úmrtí na 100 tisíc obyvatel), Itálie (122,7 na 100 tisíc obyvatel) ale i Česká republika (109 na 100 tisíc). Nejméně dospělých s nadváhou z těchto třech zemí má přitom paradoxně Itálie, a to 58,5 procenta, v ČR trpí nadváhou 62,3 procenta a v USA dokonce 67,9 procenta občanů (navzdory je zde poměr úmrtí na 100 tisíc ze zmíněných tří zemí nejnižší).
Zajímavé je, že náš nejbližší soused ze Slovenska, kde má nadváhu 56,2 procenta dospělých (zhruba o šest procentních bodů méně než ČR), si v počtu zemřelých na 100 tisíc obyvatel (39,3) vede značně lépe než ČR (zhruba o 70 úmrtí). Další přeshraniční sousedé ČR jsou na tom následovně: Německo eviduje 40,8 mrtvých s COVID-19 na 100 tisíc lidí při 56,8procentní nadváze, Polsko 75,2 mrtvých při 58,3procentní nadváze a Rakousko 70,3 mrtvých při 54,3procentní nadváze.