360°, Cyril Höschl, Radek Ptáček - 17.2. v 20:14
Uzavření škol je jedním z největších hříchů, který byl na naší společnosti napáchán, uvedl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS klinický psycholog a psychoterapeut Radek Ptáček. Podle něj se z adolescentů stává zapomenutá generace. Psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl upozornil, že vývoj dětí bude narušen a že u nich narůstá obezita.
„Jako jedni z prvních jsme v první vlně pandemie zavřeli školy, aniž bychom se zeptali, co to společnosti vezme a přinese. Řada kolegů mě bude kritizovat, ale tak rychlé uzavření škol, zvláště když od počátku existovala data, že školní prostředí není tím nejvíce rizikovým, je jedním z největších hříchů, který byl na naší společnosti napáchán,“ uvedl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové Radek Ptáček.
Návrat dětí do škol: Kdy přijdou na řadu ty vaše a jak se bude testovat z nosu
Už za 12 dnů, tedy 1. března, by se měli první studenti vrátit do lavic. Ačkoliv je jasné, že bez plošného testování to nepůjde, dosud chybí přesná metodika, podle níž se tak bude dít. Podle vládního návrhu bude pilotní testování probíhat dvakrát týdně a budou použity antigenní testy ze špičky nosu.
Vysvětlil, že u šestiletého dítěte je jeden rok šestinou jeho života. „Bereme mu perspektivu a také vzpomínky na normální dětství. Takže zavření škol je opravdu velký problém, který bude nějakým způsobem tu generaci formovat,“ podotkl klinický psycholog.
Připomněl ale i adolescenty, tedy mladistvé přibližně od páté třídy základních škol do třetího ročníku středních škol, ze kterých podle Ptáčka vzniká zapomenutá generace. „Nemají potřebu být s rodiči a rodiče velmi často nemohou nebo také nemají potřebu být s nimi. Adolescenti dělají, ani nevíme co,“ zdůraznil Ptáček s tím, že před pandemií se rodiče i odborníci snažili omezovat kontakt dětí s technologiemi, v současné době se na nich ale stávají závislé.
„Období adolescence je obdobím rozvoje a sociálních vztahů, které přirozeně potřebují. Už před pandemií jsme věděli, že mladí lidé mohou mít problémy s běžným navazováním vztahů, to se může zhoršit,“ varoval Ptáček.
Pohybují se mezi monitorem a lednicí
Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Höschla bude vývoj dětí nějakým způsobem narušen. „Můžeme předvídat, že to bude mít dopad na jejich zdraví, a to jak duševní, tak tělesné, protože narůstá obezita u dětí,“ upozornil.
Domácí výuka podle psychologů může studenty dlouhodobě poznamenat (ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Domácí výuka podle psychologů může studenty dlouhodobě poznamenat (ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Dodal, že šlo o problém už před pandemií, který se nyní může stupňovat. „Celý den sedí u monitoru a jen kynou, pohybují se mezi monitorem a lednicí nebo špajzem, mají volně dostupné sladkosti a omezený pohyb,“ kroutil hlavou psychiatr s tím, že jedna z jeho dcer vychovává sedm dětí a dá jí práci je vyhnat ven, aby se v mrazu proběhly.
Psycholog: Společnost se chová tak, jak je vedena. Divím se, že se lidé nechovají hůř
Společnost je vedena chaoticky a nedůvěryhodně, proto je div, že se lidé nechovají ještě hůř. Jsou zahnaní do kouta a nevědí, co dělat, řekl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové klinický psycholog a psychoterapeut Radek Ptáček. Psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl ale podotkl, že vidí světlo na konci tunelu.
Podle Ptáčka děti a mladiství strádají a je potřeba je dostat do škol za každou cenu. „V jiných zemích, které nám jsou dávány za příklad, je zavření škol naprosto poslední krok v nejtvrdším lockdownu,“ podotkl Höschl.
Vrácení do škol bude obtížné
Vrácení dětí do škol bude podle expertů obtížné. „Nás organismus si snadno zvyká na pohodlí a luxus a velmi obtížně na režim a nepříjemné věci. Bude to bolet, ale nebál bych se toho,“ uvedl v pořadu psychoterapeut Ptáček s tím, že lidé jsou mimořádně adaptibilní. „Jestliže přijde v nějaké dohledné době zase běžný život, nebál bych se, že se nevrátí do běžných kolejí,“ je přesvědčen.
Höschl upozornil, že pandemie přináší změny v dobrém i ve zlém. „Ve zlém jsou míněny ponorkové nemoci, nárůst domácího násilí a pití, které jdou ruku v ruce s depresemi a podobně. Pozitivní je, že se tím mobilizují naše ochranné organismy, takové to ‚co tě nezabije, to tě posílí‘. Tyto jevy jdou proti sobě a nevíme, jaký bude finální výsledek,“ popsal.
Radek Ptáček zároveň poradil, jak v současné době mají lidé žít, aby se nehoršila jejich psychika. „Neupínejme se na budoucnost a žijme přítomným okamžikem, radujme se z drobných radostí, tak to zvládneme. Domnívám se, že většina z nás tím projde bez větší újmy.“