Zemřel zlínský rodák Tom Stoppard. Napsal scénář ke známému filmu, dostal za něj Oscara
Britský dramatik s českými kořeny Tom Stoppard na snímku z roku 2012 Zdroj: PA Images, Alamy, Profimedia, Ian West
Ve věku 88 let zemřel jeden z nejznámějších britských dramatiků Tom Stoppard. V pátek to oznámila agentura United Agents, která ho zastupovala. Zlínský rodák je mimo jiné autorem oceňovaného scénáře k filmu Zamilovaný Shakespeare z roku 1998, za který získal Oscara a Zlatý glóbus. Mezi jeho nejznámější divadelní hry patří Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi, Arkádie nebo Rock'n'Roll.
„Budeme si ho pamatovat kvůli jeho dílům, brilantnosti a lidskosti, kvůli jeho vtipu, drzosti, štědrosti ducha a hluboké lásce k angličtině,“ uvedla jeho agentura. „Bylo nám ctí s Tomem spolupracovat a poznat ho,“ dodala organizace. Sir Tom zemřel pokojně ve svém domě v hrabství Dorset v jihozápadní Anglii obklopen rodinou, píše BBC.
ČTĚTE TAKÉ: Černá kronika SSSR. Z nebe pršely kusy těl. Při nejkrvavějším únosu letadla zahynulo 81 lidí
Britský spisovatel a dramatik s českými kořeny patřil k nejvýznamnějším současným dramatikům. Známá byla jeho podpora disentu v době normalizace či přátelství s exprezidentem Václavem Havlem. Sir Tom Stoppard se proslavil například oscarovým scénářem k filmu Zamilovaný Shakespeare a na kontě měl pět amerických prestižních divadelních cen Tony. Tu poslední získal v roce 2023 za drama Leopoldstadt.
Někteří kritici považovali jeho hry spíše za rozumově intelektuální než emocionálně poutavé, jiní ale oceňovali jistý „pocit skrytého smutku“ v jeho díle.
Čtěte také
Stoppard se narodil 3. července 1937 v židovské rodině ve Zlíně jako Tomáš Straussler. V roce 1939 odešel s rodiči před hrozbou nacistické perzekuce do Singapuru. Jeho otec, který pracoval jako lékař Baťovy nemocnice, zahynul v bojích za druhé světové války. Čtyři sestry jeho matky a všichni prarodiče zahynuli během holokaustu, o kterém matka dlouho nemluvila. O tom, že je Žid, se Stoppard dozvěděl až na začátku 90. let.
Příjmení Stoppard přijal po novém otci
Anglické vzdělání získal v Indii. Příjmení Stoppard přijal po svém novém otci, anglickém důstojníkovi, s nímž se rodina přestěhovala z Indie do Anglie. V Londýně se Stoppard živil nejprve jako kritik a žurnalista, později začal psát vlastní divadelní hry.
Kromě toho se aktivně zajímal o dodržování lidských práv v zemích střední a východní Evropy. V roce 1977 se v komunistickém Československu setkal s dramatikem Václavem Havlem, jehož hry překládal do angličtiny. V Československu podporoval disidenty, organizoval petice za propuštění vězněného Havla a v roce 1983 založil cenu pro československé autory, jejichž díla nemohla za komunistického režimu vycházet.
Tato cena Toma Stopparda za vynikající původní esejistickou práci v českém jazyce existovala v letech 1984 až 2016, kdy ji udělovala Nadace Charty 77 autorům českého původu za významné esejistické dílo. Od roku 2021 ji uděluje Knihovna Václava Havla.
Čtěte také
Do Zlína přijel v roce 1998, kdy navštívil svůj rodný dům a setkal se s pamětníky. „Cítím se neuvěřitelně šťastný, že jsem nemusel bojovat o přežití nebo zemřít. Je to nápadná součást toho, co by se dalo nazvat šťastným životem,“ napsal o tom později.
Získal Řád Britského Impéria a byl pasován do rytířského stavu
Stoppard byl nositelem Řádu Britského impéria a v roce 1997 byl pasován do rytířského stavu. Proslavil se v roce 1966 hrou Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi. Z roku 1979 pochází aktovka Krhútův Macbeth, kterou Stoppard věnoval Pavlu Kohoutovi a inspiroval se v ní bytovým divadlem Vlasty Chramostové.
Napsal na 30 divadelních her – kupříkladu Travestie, Arkádie a Rock'n'Roll. V roce 2015 se dramatik po devítileté odmlce vrátil hrou Obtížný problém, jeho poslední hrou byl Leopoldstadt (2020).
Tato hra je pojmenovaná po jedné vídeňské čtvrti a věnuje se osudu bohaté židovské rodiny v první polovině minulého století. Hra začíná v roce 1899 v dobře situované židovské rodině Merzových, kteří s nadějí sledují společenské změny, jež podle nich konečně ukončí období antisemitismu v Rakousku-Uhersku. Hra končí v roce 1955 a je příběhem nejen Židů, ale i Vídně, Evropy a především silného rodinného pouta, které přetrhaly teprve hrůzy holokaustu.
Čtěte také
Do hry Stoppard vložil mnoho osobních a rodinných traumat, napsal ji ale tak, aby nepůsobila autobiograficky. Premiéru měla v lednu 2020 ve Wyndhamově divadle v londýnském West Endu.
„Je to trochu jako čítanka dějin dvacátého století, z perspektivy osudů židovských či smíšených rodin. Z českého (či středoevropského) pohledu se některé dílčí motivy, ale možná i sága jako celek mohou zdát až důvěrně známé a pro někoho dokonce snad příliš ilustrativní. Ale Stoppard napsal dílo především pro anglické publikum, které snad může leccos z tohoto tematického okruhu ještě překvapit, navzdory současnému silnému akcentování tématu holocaustu,“ napsaly po české premiéře v roce 2021 Divadelní noviny.
Od Karla Schwarzenberga získal cenu Gratias Agit
Stoppard psal i filmové scénáře a za film Zamilovaný Shakespeare dostal Oscara. Je autorem také řady adaptací, rozhlasových a televizních her a filmových scénářů. Kromě Zamilovaného Shakespeara je to také Brazil, Říše slunce nebo Enigma. Mezi jeho poslední práce patřil scénář k nové verzi Anny Kareniny či historickému dramatu Tulipánová horečka.
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg Stoppardovi v říjnu 2011 předal v Londýně cenu Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Mezinárodní PEN klub mu pak v roce 2015 udělil cenu za celoživotní dílo.
Čtěte také
Stoppard byl třikrát ženatý, měl čtyři syny.
V roce 2008 ho deník The Daily Telegraph zařadil na 11. místo v žebříčku „100 nejvlivnějších osobností britské kultury“.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Chudák holka. Žák popsal poslední chvíle exmanželky Kotrbové, zmínil i příčinu smrti
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
