Sněmovna poslala rozpočet na příští rok do druhého čtení. Zdroj: Profimedia.cz
Sněmovna ve středu v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. V roce 2023 má být podle návrhu vlády deficit 295 miliard korun. Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet, který ještě čeká na podpis prezidenta, se schodem 375 miliard korun.
Příjmy rozpočtu na příští rok mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.
Opoziční řečníci kritizovali hlavně to, že rozpočet počítá s některými příjmy, které ještě nejsou schváleny. Pro schválení základních parametrů hlasovalo 84 přítomných koaličních poslanců, opozice byla proti. Podle hlasovací sjetiny podpořil návrh rozpočtu i poslanec ANO Ondřej Babka, který ale později uvedl, že hlasoval proti. Sněmovna o rozpočtu jednala asi 7,5 hodiny.
Přemlouvala jsem Babiše, aby kandidoval. Úvahy o Stropnickém jsou spekulace, říká Schillerová
O kandidatuře na prezidentku jsem nepřemýšlela, přemlouvala jsem Andreje Babiše, řekla místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová pro CNN Prima NEWS. Podle ní jsou úvahy o Martinu Stropnickém spekulace a hnutí o něm nikdy nejednalo. Bývalá ministryně financí také uvedla, že zvýšení platů politiků považuje za aroganci a trestuhodný krok.
Letos na rozdíl od předchozích let nepřišel na první čtení rozpočtu prezident Miloš Zeman. Středeční hlasování neznamená schválení rozpočtu jako celku. Finální schvalování přijde na řadu zřejmě na konci listopadu.
Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že vláda firmám i občanům v rozpočtu kompenzuje dopady rostoucích cen, včetně elektřiny, a investuje také do bezpečnosti.
„Občanům a firmám kompenzujeme dopady cen elektřiny a plynu. Platíme výdaje spojené s pomocí uprchlíkům. Navyšujeme investice do vnější i vnitřní bezpečnosti, protože rizika, kterým čelíme, se zvýšila a zvýšila se doslova skokově,“ řekl před poslanci premiér. Připomněl, že Česko také pomáhá Ukrajině. Takovéto situaci podle něj moderní český stát ještě nečelil. „Je to rozpočet tedy válečný, je to rozpočet krizový a je to rozpočet, který vychází z předpokladů, se kterými musíme do jisté míry počítat i v následujících měsících a letech,“ uvedl.
Sto miliard na energetický strop
Na pomoc s cenami energií půjde z rozpočtu asi 200 miliard korun. Z toho 100 miliard má směřovat na kompenzace za stanovení maximálních cen energií. Zbylá částka pak bude určena například na valorizace důchodů, příspěvky na bydlení nebo na odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií.
Ministr Stanjura uvedl, že válka na Ukrajině i odvetné sankce vůči Rusku a Bělorusku mají dopad na stav evropských ekonomik i stav jejich veřejných financí. Zdůraznil, že téměř všechny rozpočty členských zemí jsou pod tlakem.
Průměrná inflace by měla podle návrhu klesnout z letošních 16,2 procenta na 8,8 procenta. Reálný růst ekonomiky má zpomalit z 2,2 na 1,1 procenta. Na daních plánuje státní rozpočet získat 1,636 bilionu korun.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová rozpočtu vytýkala chyby. Je podle ní plný kontroverzí a navrhovaný schodek 295 miliard korun neodpovídá realitě. Vládě vytkla, že nepřichází s řešením snižování strukturálního schodku, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.
Podle předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury je návrh rozpočtu paskvil. Prohlásil, že vláda může přivést zemi k bankrotu a ke kolapsu.
