Podle ekonomky Heleny Horské se dluhy českého státu nepodaří zkrotit pouze škrtáním na výdajové straně rozpočtu. Zdroj: CNN Prima NEWS
Rozpočtový schodek na letošní rok mohl být klidně o 150 miliard korun nižší. Do hospodaření státu se totiž nepromítla jen koronavirová pandemie, ale především nezodpovědné snížení daní od počátku letošního roku. „Bude nutné hledat úspory, ale i nové zdroje. Daně z příjmů se budou muset vrátit tam, kde byly,“ uvedla v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Ve státním rozpočtu podle Heleny Horské vidíme nejen dopad pandemie koronaviru, ale i populistická opatření vlády. „Jde zejména o snížení daní, které necílilo tam, kam mělo cílit. Těží z něho hlavně vysokopříjmoví lidé,“ řekla v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS. Podle ní bylo takzvané zrušení superhrubé mzdy nezodpovědným krokem, který státní rozpočet připravil nejméně o sto miliard korun. A to každý rok, nejen letos.
Ekonom Hampl: Záchranu pracovních míst jsme přesunuli do nárůstu zadlužení
Nezaměstnanost se daří v České republice držet na poměrně nízké úrovni. Děje se tak především díky masivní podpoře vlády, a to v podobě programu Antivirus, v jehož rámci stát přispívá firmám na udržení pracovních míst. „Do voleb a ani do konce tohoto roku se vládní programy nevypnou,“ odhadl bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS.
Rovněž na straně výdajů rozpočtu vidíme položky, které s covidem nesouvisí. „Například miliarda na potravinovou soběstačnost. To je do nebe volající výdaj. Pak tam jsou i různé pomoci firmám, které nejsou úplně transparentní,“ dodala Helena Horská s tím, že rozpočtový schodek mohl být klidně o 150 miliard nižší.
Šetřit i zvyšovat daně
Současná vláda prý zanechá té budoucí poměrně tvrdý oříšek v podobě narovnávání veřejných financí do ztracené rovnováhy. Jenže to podle Horské nebude možné činit pouze pomocí úspor na straně výdajů. „Bude nutné hledat úspory, ale i nové zdroje. Daně z příjmů se budou muset vrátit tam, kde byly. Nejde ušetřit jen škrtáním. Nepůjde to jen přes výdaje, jak někdo navrhuje. Bude to nás všechny bolet,“ dodala ekonomka.
Potíž je podle ní v tom, že nová vláda bude sestavovat rozpočet až na rok 2023, protože na plán na rok příští vypracuje ještě vláda dosluhující. „Podle našich propočtů můžeme narazit na dluhovou brzdu už v roce 2024. Nová vláda bude mít jen rok na to, aby růst dluhu zbrzdila,“ řekla Helena Horská.
Podle ní je složité říci, jak by se měly české domácnosti chovat, aby pomohly sobě i tuzemské ekonomice. „Je to velké dilema. Pro dobro sama sebe bych si dělala rezervy na budoucnost. Ale jako ekonom chci, aby lidé utráceli, protože to je jedna z cest, jak se dostat z krize. Jde o to najít nějakou kombinaci. Investovat sami do sebe a zároveň spořit,“ dodala hlavní ekonomka Raiffeisenbank v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.
