Ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) překvapilo, že si opozice vybrala jako jeden z cílů útoku na vládu navrhované snížení zdravotních plateb za státní pojištěnce od poloviny roku. Zdravotní pojišťovny mají dostatečné zůstatky na účtech, nižší státní platby systém neohrozí. Stanjura to řekl po půlnoci ve Sněmovně v úvodním kole projednávání novely. Debatu poslanci přerušili ve 04:00, po 18 hodinách od zahájení mimořádné schůze ke sporným koaličním předlohám. Dvě dvouhodinové hygienické přestávky si vzaly opoziční kluby ANO a SPD. Dolní komora se znovu sejde v 08:00.
Očekává se, že debata k předloze bude ještě dlouhá. Aktuálně je do ní přihlášeno 20 poslanců. Stanjura při obhajobě novely uvedl, že koalice do ní chce ve druhém čtení přidat automatickou valorizaci plateb za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané. Na vzorci je podle ministra shoda.
Systém zdravotního pojištění má snížením plateb přijít letos o 14 miliard korun, s čímž už počítá schválený státní rozpočet. Podle opozice může tento krok zhoršit dostupnost zdravotní péče. Lídr SPD Tomio Okamura předlohu označil ve více než dvouhodinovém vystoupení za skandální a za bezprecedentní krádež ve financování zdravotnictví. „Ukrást cizí peníze není úspora, ale loupež,“ prohlásil. Zdravotní pojišťovny podle něho budou muset hledat úspory. Okamura také potvrdil předem ohlášené obstrukce k novele.
„Stokrát lhal Tomio Okamura, když stokrát řekl, že se zhorší zdravotní péče,“ reagoval Stanjura. Pozastavil se nad tím, že kritik EU Okamura citoval i z unijních dokumentů ke zdravotnictví, a uvedl, že někteří poslanci SPD u „poutavého projevu“ svého předsedy usnuli. Místopředseda klubu opozičního ANO Patrik Nacher pak podotkl, že by bylo věrohodnější, pokud by novelu předkládal ministr zdravotnictví, a nikoli ministr financí.
Poslanci po 36 hodinách odešli ze Sněmovny. Ke střetu zájmů ani EET se nedostali
Poslanci se v úterý dopoledne sešli na mimořádné schůzi a ve Sněmovně strávili zhruba 36 hodin. Důvodem byly obstrukce ze strany opozice, která chtěla zabránit projednávání bodů, jako je zrušení EET nebo střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše. Ve středu na grémiu se nakonec dohodli, že udělají kompromis a od 18 hodin zahájili novou schůzi. Na té schválili novelu o podporovaných zdrojích energie i zrušení stavu pandemické pohotovosti. Následně ještě poslali do druhého čtení novelu o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ke zbytku se nedostali.
Stát platí za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu Andreje Babiše (ANO) od ledna 1 967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Od července to má být podle novely o 400 korun méně. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.
Stanjura poukazoval na to, že bývalí ministři zvýšení plateb na letošní rok zdůvodňovali obavami z toho, že zůstatky na účtech pojišťoven by mohly klesnout k přelomu loňska a letoška k deseti miliardám korun. Celkové zůstatky ale činily podle Stanjury 51,8 miliardy korun a k poslednímu dubnu vzrostly na 57,5 miliardy korun. „Opozice by neměla strašit občany, zdravotnictví funguje a fungovat bude,“ zdůraznil ministr.
Automatický valorizační vzorec by měl být podle něho stejný jako u důchodů. Důchod se zvyšuje o inflaci a o polovinu růstu reálných mezd.
Platby státu do systému veřejného zdravotního pojištění se za poslední tři roky i kvůli enormním nákladům způsobeným epidemií koronaviru téměř zdvojnásobily. Letos jsou plánované výdaje asi 440 miliard korun a příjmy o 9,5 miliardy korun nižší. Z této částky má tvořit státní příspěvek 127 miliard korun.