Sněmovna stále jedná
Poslanci se v úterý dopoledne sešli na mimořádné schůzi a ve Sněmovně strávili zhruba 36 hodin. Důvodem byly obstrukce ze strany opozice, která chtěla zabránit projednávání bodů, jako je zrušení EET nebo střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše. Ve středu na grémiu se nakonec dohodli, že udělají kompromis a od 18 hodin zahájili novou schůzi. Na té schválili novelu o podporovaných zdrojích energie i zrušení stavu pandemické pohotovosti. Následně ještě poslali do druhého čtení novelu o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ke zbytku se nedostali.
Jednání ve Sněmovně bývají různá. Někdy proběhne argumentační a smysluplná diskuze, jejímž výsledkem je rychlé schválení zákona. Jindy se projevy poslanců změní v hodinové monology, kterým mnohdy nemusí rozumět ani oni samotní, natož kolegové nebo novináři. V takovém případě jde o to, aby se hlavně mluvilo a nic neschválilo. A přesně něco podobného probíhalo i na mimořádné schůzi svolané od 10 hodin v úterý.
„Předpokládáme nepřetržité jednání,“ napsala CNN Prima NEWS šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na dotaz redakce, zda bude jednání v noci mezi úterým a středou přerušeno. „Máme spacáky a karimatky, musíme nechat opozici se vymluvit. Když to bude trvat dlouho, pravděpodobně omezíme čas na řečnění,“ plánoval na tiskové konferenci před jednáním šéf poslanců ODS Marek Benda.
Po celém dnu jednání si zákonodárci schválili alespoň program schůze. Následně si odhlasovali, že mohou jednat i v noci a tedy nonstop. „Budeme se muset obrátit na vedení Sněmovny, noční jednání nejsou v pořádku. O zdravotním hledisku nemluvím,“ kritizovala rozhodnutí šéfka klubu ANO Alena Schillerová.
„Udělám vše pro to, abyste se mohla věnovat v noci spánku, když schválíme první tři body do večera,“ navrhl zástupcům opozice šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný. Šlo o novelu o podporovaných zdrojích energie, zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a zrušení EET.
Po deseti hodinách jednání si poslanci omezili dobu řečnění na dvakrát deset minut. Přesto ve večerních hodinách využil své přednostní právo předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který v pozdních hodinách hovořil několik hodin. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek mu poté vytknul, že předvádí blábolení, které dříve sám kritizoval. Hnutí ANO podle něj paralyzuje parlament.
Zahájili novou schůzi
Ve středu odpoledne na grémiu se poslanci nakonec dohodli, že od 18 hodin zahájí 22. schůzi Sněmovny. Na tu zařadili pouze dva body, a to novelu o podporovaných zdrojích energie a zrušení stavu pandemické pohotovosti. Oba body schválili. Od čtvrtka tak skončí povinnost používat roušky a respirátory ve zdravotnických zařízeních.
Následně se zákonodárci vrátili k 20. schůzi, a tedy k novele o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, kterou poslali do druhého čtení. Plán byl součástí širší dohody na programu jednání, která měla ukončit obstrukce. Vedení Sněmovny se dohodlo, že jednání ve středu skončí do 22 hodin, což se také stalo. Ke čtveřici předloh opozičního hnutí ANO k plošné pomoci obyvatelům v souvislosti se zdražením energií a pohonných hmot by se měli poslanci sejít ve čtvrtek.
Obstrukce za statisíce korun
Poslanci v úterý měli na programu celkem šest bodů a všechny předložila vláda nebo koaliční poslanci. Pokud chtěla opozice zabránit tomu, aby zákony prošly, nezbývalo jí nic jiného než obstrukce. Jeden den ve Sněmovně přitom platí občané ze svých daní a vyjde zhruba na 200 až 700 tisíc korun.
Poslanci řešili například změnu zákona o podporovaných zdrojích energie. Návrh počítá s tím, že splnění podmínek udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů u biomasy by mělo být možné dokládat až do konce letošního roku. „Tento zákon podpoříme,“ znělo z hnutí ANO.
Druhý byl na řadě zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Návrh od července snižuje státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané o 400 korun na 1 560 korun měsíčně. Hnutí SPD rovnou avizovalo, že tento zákon bude obstruovat. Členové hnutí ANO o tomto bodu chtěli „diskutovat, seč jim budou síly stačit“. Snažili se totiž zabránit projednávání EET, střetu zájmů i korespondenční volbě. To se jim nakonec podařilo.
Babišův střet zájmů
Po těchto bodech měla přijít řeč na třaskavější témata – úplné zrušení EET ke konci letošního roku a změna zákona o střetu zájmů, který sice cílí na všechny politiky, ale nejcitelněji se dotýká šéfa ANO Andreje Babiše.
Pokud by novela prošla, Babiš by se s největší pravděpodobností musel vzdát svého vlivu v médiích. Novela mění zejména ustanovení, které brání poslancům, senátorům, nebo členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Aby nebylo možné zákaz obcházet, má se vztahovat na skutečného majitele a provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Podobně tomu má být i u nemediálních společností, kterých se týkají veřejné zakázky, dotace a pobídky a jsou majetkově napojeny na členy vlády.
Babiš prostřednictvím svého holdingu Agrofert, který převedl do svěřenských fondů, ovládá mediální dům Mafra, pod nějž spadá například Rádio Impuls, televizní stanice Óčko či deník MF Dnes. Na veřejnost již pronikly spekuluje o jejím možném prodeji.
Nebylo to poprvé, co Sněmovna v novém složení absolvovala noční maraton. Naposledy k němu došlo během únorového jednání o pandemickém zákoně. Připomeňme, že poslanci i kvůli zvýšené mediální pozornosti ve dne častěji argumentují a útočí na politické protivníky, zatímco přes noc aktivita politiků opadá a v lavicích jich zůstává jen část. Druhý den ráno dorazí ti vyspalí a snaží se využít většího zájmu diváků. Minule tak učinil například Andrej Babiš, který dorazil až za svítání. Okamura zase odpoledne mluvil téměř šest hodin v kuse.
