Neznámý muž přelepil obličej světce a patrona českých zemí lepicími páskami. Zdroj: ČTK
Zatím neznámý muž vylezl ve čtvrtek odpoledne po žebříku na sochu svatého Václava na pražském Václavském náměstí, přičemž obličej světce a patrona českých zemí přelepil lepicími páskami. Policejní mluvčí Jan Rybanský novinářům řekl, že muž ze sochy poté slezl a odjel.
Na místo se po oznámení dostavili hasiči, kteří s pomocí výsuvného žebříku samolepky odstranili. Přítomná zástupkyně Galerie hlavního města Prahy podle policejního mluvčího po prohlídce památky uvedla, že by socha neměla být poškozena.
„Zatím nebylo shledáno protiprávní jednání. Policisté případ zadokumentovali,“ uvedl Rybanský. Případ budou dál prověřovat.
Kolem jezdecké sochy svatého Václava je bronzový řetěz, který ji má chránit před vandaly a neukázněnými turisty. Policie řeší každoročně případy, kdy lidé na několikametrovou sochu vylezou nebo na ní pověsí transparent.
Jak se proměňovalo Václavské náměstí: Od Koňského trhu k centru dění
Říkalo se mu Koňský trh nebo Svatováclavské náměstí a když o něm mluvíme dnes, nejspíše řekneme prostě Václavák. Náměstí, na kterém se odehrály jedny z nejdůležitějších historických okamžiků, se během let výrazně proměnilo. Původní barokní stavby nahradily paláce, jeden čas tu projížděly tramvaje, zeleně přibývalo a ubývalo. Podívejte se, jak se Václavské náměstí proměnilo za posledních tři sta let.
Řetěz byl u pomníku poprvé instalován v roce 1974, v roce 2005 byl odstraněn po protestech členů Balbínovy poetické strany, kteří považovali řetěz z lipových květů za symbol zla a okupace bývalého Československa sovětskou armádou. Před osmi lety se řetěz na horní část Václavského náměstí vrátil.
Autorem sochy svatého Václava z roku 1912 je Josef Václav Myslbek. Nejdřív byla osazena ústřední socha knížete Václava na koni a figury tří českých světců, a to svatého Prokopa, Anežky a Ludmily. Poslední socha svatého Vojtěcha byla doplněna roku 1924. Sousoší patří k symbolům Prahy, konají se u ní demonstrace i pietní shromáždění a Pražané si už desítky let dávají sraz „pod koněm“ nebo „pod ocasem“.
