IT SPY letos slaví výročí. Zdroj: Se souhlasem pořadatelů soutěže IT SPY
Zájemců o studium či rekvalifikaci v oboru IT v Česku přibývá. A je pro to dobrý důvod, předpokládá se, že už tak vysoká poptávka po nich i nadále poroste. A cílevědomí studenti mají šance na uplatnění současně se získáním diplomu. Své vize a nápady mohou nabízet například v rámci soutěže IT SPY. Jejím cílem je nejen zviditelnění přihlášených projektů, například ty zaměřené na robotiku a umělou inteligenci navíc umí využít při vývoji kybernetické bezpečnosti a rychlejší diagnostiky ve zdravotnictví.
1. místo
Martin Spišák, Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta
Zlepšování škálovatelnosti doporučovacích systémů pomocí řídkých přibližných inverzů
2. místo
Pavlína Koutecká, České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická
Plánování chirurgických zákroků pomocí metody branch-and-price zrychlené pomocí strojového učení
3. místo
Filip Macák, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta informačních technologií
Vylepšenie syntézy konečne stavových kontrolérov pre POMDP
zdroj: itspy.cz
IT SPY letos slaví patnáctileté výročí existence. Zaměřuje se na výběr nejlepších diplomových prací v oblasti IT Computer Science a umělé inteligence na českých a slovenských univerzitách. „Univerzity mohou ukázat, jakým výzkumem se zabývají, jaké jsou nové trendy, jaké inovace dnes běží a studenti mohou prezentovat své výsledky a dostávají šanci se ukázat i před průmyslem,“ vysvětluje Martin Tomášek, předseda poroty soutěže IT SPY, který současně zastupuje také Katedru počítačů a informatiky Fakulty elektrotechniky a informatiky Technické univerzity v Košicích.
A pokračuje: „Mohl bych připomenout vítěze minulého ročníku Martina Spišáka, který právě využil umělou inteligenci k inovativním způsobům vyhledávání v elektronických obchodech. A v posledních pěti šesti letech jsme si všimli, že trend umělé inteligence je opravdu poměrně vysoce zastoupený, ať už je to hluboké učení či velké jazykové modely. Tento rok čekáme, že objeví velmi zajímavé téma, které má ještě velký potenciál. Hledáme, co se kde všude dá využít.“
Jak se do soutěže přihlásit, v pořadu Nový Den vysvětluje Bohumír Zoubek, ze společnosti Profinit, pořadatel soutěže IT SPY. „Každá vysoká škola má svého ambasadora IT SPY. U něj se studenti hlásí. Mohou jít na web itspy.cz, tam najdou informace i o těch ambasadorech, na většině vysokých škol zároveň visí třeba letáčky na nástěnkách, kde budou informace o tom, kdo je ambasador a jak se u něj přihlásit.“
A Martin Tomášek doplňuje: „Ambasadoři vybírají jednu práci za svoji fakultu, která půjde do soutěže. Ale mohou vybrat ještě několik dalších prací, které budou v Galerii nejlepších prací, to je též zajímavá forma prezentace. Nevybíráme jen skvělé vítěze, ale umíme reprezentovat i ve větší šíři, jaký výzkum která univerzita dělá,“ uvádí ve vysílání CNN Prima NEWS. A dodává konkrétně, na co by se studenti měli zaměřit.
„Nejdůležitější je výzkumný aspekt, musí to být něco nového, inovativního. Ta práce musí mít výzkumný potenciál, roli hraje realizační aspekt, vyhodnocovací aspekt. Musí porozumět tomu, co udělali a umět interpretovat výsledky. A v neposlední řadě musí mít nastudovanou tu problematiku.“
ČTĚTE TAKÉ: Česko je zemí osamělých seniorů. Změnit to má projekt Digitální odysea
Vybrané práce se pak dělí do několika kategorií. „Jsou práce s větším výzkumným potenciálem, které jsou ještě ve stavu, že se nedají okamžitě aplikovat v praxi. Jsou součástí větší výzkumné skupiny, kde se pracuje třeba na algoritmech pro roboty ve stísněných prostorech, kam člověk nechce posílat záchranáře — lidi, tak tam chodí roboti. Ti dokážou ty prostory skenovat, najít potenciální zraněné, další potenciální rizika... To je většinou dlouholetý výzkum a práce, nějaký díl do skládačky výzkumu v potenciálním uplatnění v praxi. A některé práce jsou uplatnitelné rychleji. Někdy jsou tam práce už spojené s firmami, jako poslední práce Martina Spišáka, která už byla přímo spojená s vyhledáváním na e-shopech, ta byla aplikovatelná okamžitě. O studenty, kteří se tady objeví, se zajímají samozřejmě i firmy. Někteří se rozhodnou pro kariéru v průmyslu, někteří zůstávají v akademii, pokračují třeba v rámci PhD a dalšího výzkumu,“ objasňuje Bohumír Zoubek a dodává, že zhruba pětina prací je ve fázi základního výzkumu, který je třeba dále rozvíjet.
