Veřejný dluh Spojených států drží zahraniční věřitelé ze třiceti procent. Z největší části ho financuje Japonsko, Čína a Velká Británie. Zdroj: pixabay.com
Veřejný dluh USA už převýšil hranici 26 bilionů dolarů a v poměru k HDP se dostal nad 120 procent. Většinu peněz si ale americké vládní instituce půjčily od domácích věřitelů. V rukou těch zahraničních je necelá třetina amerického dluhu. Přes bilion dolarů USA shodně dluží Japonsku a Číně.
Nelidnatější země světa byla ještě loni v květnu vůbec největším americkým věřitelem. V té době Číňané drželi vládní dluhopisy USA v objemu jednoho bilionu a 110 miliard dolarů. Od té doby se jeho hodnota asi o třicet miliard snížila. I díky tomu se do čela žebříčku největších zahraničních věřitelů USA dostalo Japonsko. Držba amerického vládního dluhu se zde během jednoho roku zvýšila přibližně o 200 miliard dolarů.
Japonské domácnosti a finanční instituce se tak na financování zahraniční části amerického veřejného dluhu podílejí z 18,7 procenta. Čína drží necelých šestnáct procent. Třetím největším věřitelem USA je pak Velká Británie, která drží necelých 400 miliard dolarů v amerických dluhopisech, což představuje 5,8% podíl. Deseti největším zahraničním věřitelům Spojené státy dluží přes dva biliony dolarů. To tvoří necelou třetinu z celkového zahraničního veřejného dluhu, který se blíží sedmi bilionům.
Důležitý faktor Evropa
Co vůbec takové rozložení zahraničních závazků pro vládu USA znamená? Prakticky nic dramatického. Devět z deseti největších věřitelů lze označit za americké spojence a problém nemusí být ani snižující se objem dluhu, který drží Čína. Jak ukazují statistiky amerického ministerstva financí, čínské prodeje amerických vládních bondů jsou hravě vykompenzovány, ba převýšeny nákupy japonských investorů.
Deset největších zahraničních držitelů amerických vládních dluhopisů
(stav ke konci března 2020)
| Pořadí | Země | mld. USD |
|---|---|---|
| 1. | Japonsko | 1271,7 |
| 2. | Čína | 1081,6 |
| 3. | Velká Británie | 395,3 |
| 4. | Irsko | 271,5 |
| 5. | Brazílie | 264,4 |
| 6. | Lucembursko | 246,1 |
| 7. | Hongkong | 245,3 |
| 8. | Švýcarsko | 244,6 |
| 9. | Kajmanské ostrovy | 207,2 |
| 10. | Belgie | 206,1 |
| Top 10 celkem | 4433,8 | |
| Celkem zahraniční věřitelé | 6810,1 |
Zdroj: Ministerstvo financí USA, Federální rezervní systém
Pokud čistě hypoteticky ztratily nákupní apetit i japonské instituce, dá se předpokládat, že by Spojeným státům ochotně o to více půjčovaly evropské země. Jejich podíl je už dnes v součtu největší, a to více než dvacet procent. Rovněž lze říci, že objem amerického veřejného dluhu v držbě evropských zemí rostl v uplynulém roce nejrychleji.
A podle všeho budou moci objem amerických vládních dluhopisů navyšovat. Letos se totiž Spojené státy chystají svou ekonomiku podpořit největší finanční injekcí ve své historii. Kvůli tomu se také letošní rozpočtový schodek USA prohloubí přibližně na 3,7 bilionu dolarů, a tak se veřejný dluh zvýší na téměř třicet bilionů. Vzhledem k očekávanému hospodářskému poklesu se tedy podíl veřejného dluhu na HDP velmi pravděpodobně zvýší na více než 130 procent. Spojené státy se tak stanou jednou z nejvíce zadlužených zemí na světě.
Česko dluží v zahraničí stále méně
Jak už bylo řečeno, dluh amerických vládních institucí jde asi ze třiceti procent za zahraničními věřiteli. To se může zdát jako poměrně vysoké číslo. Pokud se ale podíváme do české dluhové statistiky, zjistíme, že USA jsou z tohoto úhlu pohledu troškaři. České vládní dluhopisy byly totiž ke konci května v zahraničích rukou z téměř 37 %. Ještě před třemi lety to bylo o deset procentních bodů více a podíl zahraničních věřitelů na českém státním dluhu se blížil jedné polovině.
„Z pohledu veřejných financí je pozitivní, že se ta struktura posouvá k domácím subjektům, které dost často drží dluhopisy do splatnosti a obecně jsou více stabilní, takže vývoj dluhopisů je více předpověditelný,“ řekl CNN Prima NEWS František Táborský, investiční analytik Komerční banky.
Klesající podíl zahraničních věřitelů na českém vládním dluhu lze považovat za pozitivní i z hlediska kurzového rizika. Pokud si totiž vláda půjčuje v zahraničí, může se potenciálně vystavovat hrozbě, že při budoucím oslabení domácí měny bude muset reálně splácet více. „Naše vláda ale obecně příliš závazků v cizích měnách nemá, kurzové riziko tak podstupuje minimální,“ dodal Táborský. Záleží totiž na tom, v jaké měně je dluhopis vydán. Pokud zahraniční investoři kupují bond emitovaný v korunách, kurzové riziko na sebe berou právě oni. Jestliže je vydán v cizí měně, riziko změny kurzu podstupuje domácí vláda. V případě České republiky je podíl v zahraničních měnách vydaných vládních obligací 6,7 %. Přibližně o polovinu méně než před třemi roky.
