KOMENTÁŘ: Spor Pavla s vládou a pokrytecké výroky koalice. Zachrání nás červená kšiltovka?
Od počátku tohoto týdne je u nás opět politickým tématem číslo jedna spor vlády s prezidentem Petrem Pavlem, který kvůli svému nezařazení do delegace na červencový summit NATO podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Reakce zástupců koalice na tento předem avizovaný krok hlavy státu jsou různé. Nutno zmínit, že některé výroky jsou dosti pokrytecké, další dokonce krajně nebezpečné. Že onen spor nakonec musí řešit Ústavní soud, naruší přirozenou stabilitu a také to leccos vypovídá o současné úrovni české politické kultury.
„Rozhodnutí vyloučit prezidenta republiky z delegace považuji za bezprecedentní a mimořádně nešťastný krok. Měsíce veřejného dohadování o to, kdo poletí kam, vyznívají směrem ven jako neschopnost nejvyšších představitelů státu domluvit se mezi sebou. Veřejnost od nás logicky očekává, že takové spory dokážeme vyřešit dohodou. Já jsem se o takovou dohodu opakovaně pokoušel,“ zmínil Pavel ve svém odůvodnění, proč kompetenční žalobu podal.
ČTĚTE TAKÉ: Pavel kvůli summitu NATO žádá Ústavní soud o předběžné opatření. Směšné, reagoval Babiš
Nutno zmínit, že v mnoha ohledech má současná hlava státu pravdu. Že Českou republiku na summitech NATO zastupovali prezidenti, lze skutečně považovat za ústavní zvyklost, která v minulosti fungovala za dob Václava Havla, Václava Klause i Miloše Zemana. Třeba v roce 1999, tedy krátce po českém vstupu do Severoatlantické aliance, to byl prezident Václav Havel, který vedl delegaci ve Washingtonu, nikoliv premiér Miloš Zeman. Jeho éra na Hradě pak přinesla kombinované modely vedení.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Nepsané pravidlo, že má český prezident přednost před premiérem, nicméně platilo u naprosto drtivé většiny summitů NATO. Výjimku v tomto ohledu představoval třeba summit v Madridu z roku 2022, kdy prezidenta Miloše Zemana zastoupil premiér Petr Fiala, což ale bylo způsobeno vážným zdravotním stavem hlavy státu, nikoliv tím, že by Zemana z jednání vyšachovala vláda.
Ony zvyklosti pohřbila až současná vláda Andreje Babiše. Ta hrála s prezidentem i českou veřejností nedůstojnou hru, kdy několik týdnů dělala mrtvého brouka a účelově odkládala své rozhodnutí, přestože výsledný verdikt bezpochyby už dávno znala. Jak si jinak vysvětlit, že jsme se definitivní stanovisko dozvěděli až 22. června? Zřejmě šlo o promyšlený kalkul koalice, aby Ústavní soud nestihl rozhodnout do 7. července, kdy summit v Ankaře odstartuje.
Uslyší Trump na Babišovu červenou kšiltovku?
Připomeňme, že bezprecedentní eskalace sporu českého prezidenta s vládou přichází v době bezprecedentní situace ve světě. Rusko již pátým rokem utápí Ukrajinu v krvi a rovněž je otázkou, jak moc se evropské země, které dlouhodobě podceňovaly bezpečnostní hrozby a podhodnocovaly výdaje na vlastní obranu, budou moci spolehnout na bratrskou pomoc Spojených států.
Čtěte také
Vláda Andreje Babiše to na summitu v Ankaře nebude mít vůbec jednoduché, jelikož letos – stejně jako předešlý rok kabinet Petra Fialy – nesplní závazek dvou procent HDP na obranu. A představa, že nám Donald Trump tuto pozici nezodpovědného otloukánka odpustí jen kvůli tomu, že Babiš v minulosti šaškoval na sociálních sítích s červenou kšiltovkou, zní poněkud naivně. Spíše lze předpokládat, že americká delegace pojede podle tabulek, přičemž ji nebudou zajímat výmluvy, z jakého důvodu ta či ona země neplní své závazky.
Možná by Babišovi pomohlo, kdyby v těchto nepříjemných chvílích byl součástí delegace v Ankaře prezident a zároveň bývalý vysoký představitel NATO, který se ve strukturách této aliance těší velkému respektu. Jenže jak je vidět – ve vládní koalici nakonec převládla dětinská pomstychtivost Motoristů, kterým Pavel kdysi nejmenoval Filipa Turka ministrem.
Zástupci zmíněné vládní strany se nyní předhánějí v nejrůznějších pokryteckých prohlášeních. Příkladem za všechny je poslanec Turek, který v reakci na kompetenční žalobu řekl pro web iDNES.cz, že by se prezident měl chovat jako chlap, a ne se soudit. Přitom to byl právě Turek, který letos v lednu oznámil, že podá na Pavla žalobu na ochranu osobnosti kvůli jeho zdůvodnění, proč ho nejmenuje ministrem. Slovy Borise Šťastného tento krok Turkovi rozmluvili až jeho kolegové z Motoristů.
Soudy jsou nestranné jen ve chvíli, kdy rozhodují v můj prospěch
Vyloženě nebezpečné pak jsou výroky některých koaličních poslanců v čele s Tomiem Okamurou, kteří ještě před samotným verdiktem Ústavního soudu zpochybňují jeho důvěryhodnost. Znáte to, ne? Soudy jsou nestranné a nezávislé jen ve chvíli, kdy rozhodují v můj prospěch. Ostatně toto heslo dobře znají i členové hnutí ANO, kteří takto dlouhodobě přistupují ke kauze Čapí hnízdo a stejným způsobem se zachovali třeba i loni v létě, když jim Ústavní soud odmítl zrušit důchodovou reformu Fialovy vlády.
Čtěte také
Z objektivního pohledu lze konstatovat následující... Je obrovská škoda, že spor skončil u Ústavního soudu a že se Pavel s Babišem nedokázali dohodnout – bez ohledu na to, kdo nese vinu. Ať už Ústavní soud rozhodne ve věci jakkoliv, půjde o nebezpečný precedent, který otřese stabilitou dosud pragmatických a dynamických ústavních vztahů mezi prezidentem a premiérem.
Buďto se přiblížíme striktně parlamentní demokracii, v níž prezident nemá žádnou moc, nebo se naopak po prosazení přímé volby hlavy státu opět o něco posuneme k poloprezidentskému systému. Ideální ovšem není ani jedna z těchto možností.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kompetenční žaloba? Úspěch Pavla by znamenal posun k prezidentskému systému, řekl Nacher