Ukradená vakcína
Britské zpravodajské služby tvrdí, že ruští špehové ukradli z laboratoří v Oxfordu recepturu koronavirové vakcíny AstraZeneca. Moskva pak měla posléze plány využít k výrobě vlastní vakcíny – Sputniku – která je založena na podobném principu.
Ke koronavirové vakcíně vyvíjené v Oxfordu svět upínal své naděje už během jejího vývoje. Britští vědci na ní začali pracovat ihned po začátku pandemie.
Vektorové vakcíny dál ztrácí důvěru veřejnosti. Lze je nakombinovat s těmi na bázi mRNA?
Vektorové vakcíny, mezi které se řadí například ty od společností AstraZeneca či Johnson & Johnson, ztrácí kvůli nižší účinnosti vůči mutacím důvěru veřejnosti. Množí se proto otázky, zda není možné dostat po první dávce vektorové vakcíny druhou dávku účinnější vakcíny na bázi mRNA, kam se řadí produkty společností Pfizer či Moderna. Přestože odborníci považují kombinování za bezpečné, zatím to nedoporučují.
Někdy během roku 2020 se měli do laboratoří v Oxfordu vloupat ruští agenti, kteří údajně ukradli recepturu na tehdy již téměř hotovou vakcínu AstraZeneca.
Alespoň to tvrdí britské zpravodajské služby, které mají mít důkaz, že Rusové ukradli v laboratoři také některé další citlivé dokumenty. Bývalý člen kabinetu premiéra Borise Johnsona James Brokenshire prohlásil, že si je „z 95 procent jistý“, že Rusko v minulosti útočilo na britské farmaceutické společnosti i vědecké skupiny.
Podle teorie britské rozvědky měli agenti Vladimira Putina předat plány na AstraZenecu vědcům v Rusku. Výzkumníci pak měli na základě nich začít pracovat na své naoko vlastní vakcíně Sputnik, kterou následně Moskva distribuovala do celého světa.
Na rozdíl od mRNA vakcín Moderna a Pfizer totiž očkování AstraZeneca a Sputnik fungují na odlišném principu. Britské a ruské vakcíny pracují s adenoviry – lidské tělo se v tomto případě učí vytvářet imunitu proti koronaviru na základě boje s jiným a prakticky neškodným virem.