Vektorové vakcíny dál ztrácí důvěru veřejnosti. Lze je nakombinovat s těmi na bázi mRNA?

Vektorové vakcíny ztrácejí na popularitě primárně ze dvou důvodů. Prvním je nižší odolnost těchto preparátů vůči mutacím, druhým důvodem je také jejich špatná pověst. V souvislosti s nimi se často hovořilo například o vzácném vzniku krevních sraženin.

Třetí dávka vakcíny nebude pro všechny, upozorňuje ministerstvo. Koho se má týkat?

Koronavirus

O potřebě podání třetí dávky vakcíny se v posledních dnech hovoří stále častěji. Důvodem jsou především nejrůznější mutace nemoci COVID-19, které v řadě případů dokáží imunitu vytvořenou dvěma vpichy očkovací látky překonat. V Německu již diskuse přetavili v praxi a třetí dávku aplikují. Jakou strategii zvolí Česko? Rozhodnutí by mělo padnout do začátku školního roku. Ovlivnit by ho však mohlo středeční doporučení Světové zdravotnické organizace. Ta žádá, aby třetí dávka byla odložena v prospěch chudších zemí.

„S ohledem na klesající popularitu vektorových vakcín je třeba zaujmout stanovisko k množícím se požadavkům na přeočkování jinou vakcínou. V tuto chvíli to neodpovídá požadavkům SPC (Summary of product characteristics, tedy oficiálním podmínkám pro užití jednotlivých vakcín, pozn. red.). Je možné, že EMA časem změní doporučení, které bude připouštět rozhodnutí národních autorit. V tuto chvíli se však budeme držet doporučení EMA vakcíny nekombinovat,“ uvedla Klinická skupina Covid po svém červnovém jednání.

Jeden z expertů skupiny, předseda vakcinologické společnosti Roman Chlíbek, upozornil, že jsou případy, kdy lidé na druhou dávku vektorové vakcíny zkrátka nechtějí přijít. Považuje proto za rozumné zachovat v tomto případě jistou eventualitu. Klinická skupina přesto následně nedoporučila kombinaci vakcín – kromě výjimky v případě závažných komplikací či nežádoucích účinků.

Teoreticky je možné kombinovat, říká SÚKL

Tím však debata nad kombinací vakcín neskončila. Vložil se do ní totiž Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). „Výstupy ze studií naznačují, že kombinování vakcín bude pravděpodobně možné, je však potřeba doplnit další data. Vzhledem k malému vzorku očkovaných osob ve studiích je totiž stále potřeba brát informace o bezpečnosti a účinnosti jako orientační,“ vysvětluje Irena Storová, ředitelka SÚKL.

V Česku řádí nakažlivá mutace delta, přesto čísla klesají. Jak je to možné?

Koronavirus

V České republice se objevuje velmi nakažlivá mutace delta koronaviru již u přibližně 90 procent všech nově nakažených. Přestože se u takzvané indické mutace hovoří o reprodukčním číslu až osm, epidemie v Česku nadále ustupuje, takže se nevydáváme cestou zemí, jako je Španělsko, Portugalsko či Velká Británie, kde šíření delty vedlo k značnému zhoršení situace. Podle odborníků za to může zřejmě kombinace proočkovanosti a promořenosti českého obyvatelstva.

„Z pohledu SÚKL nyní platí, že očkování by mělo být dokončeno stejnou vakcínou, jakou bylo zahájeno. Tento postoj se může změnit na základě dalších výsledků studií,“ doplnila Storová.

Dánská studie

Podle studie dánského Státního sérologického institutu (SSI), ze které cituje agentura Reuters, kombinace první dávky očkování proti koronaviru od společnosti AstraZeneca s druhou dávkou preparátů založených na technologii mRNA firem Pfizer/BioNTech a Moderna poskytuje „dobrou ochranu“.

„Studie uvádí, že 14 dní po kombinovaném očkovacím programu kleslo riziko nákazy virem SARS-CoV-2 o 88 procent v porovnání s nenaočkovanými jedinci,“ uvedl SSI. Podle úřadu je účinnost kombinovaných vakcín vysoká. Z jiného výzkumu SSI vyplynulo, že dva týdny po podání druhé dávky Pfizer/BioNTech klesá riziko nákazy o 90 procent.

Výzkum byl provedený mezi únorem a červnem, kdy v zemi dominovala mutace alfa, poprvé objevená v Británii. Studie neuvádí, zda má kombinace vakcín stejně vysokou účinnost i proti nakažlivější mutaci delta, která je nyní v Dánsku převažující variantou.