Vektorové vakcíny, mezi které se řadí například ty od společností AstraZeneca či Johnson & Johnson, ztrácí kvůli nižší účinnosti vůči mutacím důvěru veřejnosti. Množí se proto otázky, zda není možné dostat po první dávce vektorové vakcíny druhou dávku účinnější vakcíny na bázi mRNA, kam se řadí produkty společností Pfizer či Moderna. Přestože odborníci považují kombinování za bezpečné, zatím to nedoporučují.
Vektorové vakcíny ztrácejí na popularitě primárně ze dvou důvodů. Prvním je nižší odolnost těchto preparátů vůči mutacím, druhým důvodem je také jejich špatná pověst. V souvislosti s nimi se často hovořilo například o vzácném vzniku krevních sraženin.
„S ohledem na klesající popularitu vektorových vakcín je třeba zaujmout stanovisko k množícím se požadavkům na přeočkování jinou vakcínou. V tuto chvíli to neodpovídá požadavkům SPC (Summary of product characteristics, tedy oficiálním podmínkám pro užití jednotlivých vakcín, pozn. red.). Je možné, že EMA časem změní doporučení, které bude připouštět rozhodnutí národních autorit. V tuto chvíli se však budeme držet doporučení EMA vakcíny nekombinovat,“ uvedla Klinická skupina Covid po svém červnovém jednání.
Jeden z expertů skupiny, předseda vakcinologické společnosti Roman Chlíbek, upozornil, že jsou případy, kdy lidé na druhou dávku vektorové vakcíny zkrátka nechtějí přijít. Považuje proto za rozumné zachovat v tomto případě jistou eventualitu. Klinická skupina přesto následně nedoporučila kombinaci vakcín – kromě výjimky v případě závažných komplikací či nežádoucích účinků.
Teoreticky je možné kombinovat, říká SÚKL
Tím však debata nad kombinací vakcín neskončila. Vložil se do ní totiž Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). „Výstupy ze studií naznačují, že kombinování vakcín bude pravděpodobně možné, je však potřeba doplnit další data. Vzhledem k malému vzorku očkovaných osob ve studiích je totiž stále potřeba brát informace o bezpečnosti a účinnosti jako orientační,“ vysvětluje Irena Storová, ředitelka SÚKL.
„Z pohledu SÚKL nyní platí, že očkování by mělo být dokončeno stejnou vakcínou, jakou bylo zahájeno. Tento postoj se může změnit na základě dalších výsledků studií,“ doplnila Storová.
Dánská studie
Podle studie dánského Státního sérologického institutu (SSI), ze které cituje agentura Reuters, kombinace první dávky očkování proti koronaviru od společnosti AstraZeneca s druhou dávkou preparátů založených na technologii mRNA firem Pfizer/BioNTech a Moderna poskytuje „dobrou ochranu“.
„Studie uvádí, že 14 dní po kombinovaném očkovacím programu kleslo riziko nákazy virem SARS-CoV-2 o 88 procent v porovnání s nenaočkovanými jedinci,“ uvedl SSI. Podle úřadu je účinnost kombinovaných vakcín vysoká. Z jiného výzkumu SSI vyplynulo, že dva týdny po podání druhé dávky Pfizer/BioNTech klesá riziko nákazy o 90 procent.
Výzkum byl provedený mezi únorem a červnem, kdy v zemi dominovala mutace alfa, poprvé objevená v Británii. Studie neuvádí, zda má kombinace vakcín stejně vysokou účinnost i proti nakažlivější mutaci delta, která je nyní v Dánsku převažující variantou.
