Češky málo kojí
Chrání před infekcemi, záněty, odbourává náběh alergií, tuží imunitu a prospívá střevům. Popisovanou superpotravinou je pro některé možná trochu překvapivě mateřské mléko. Dětem se ho ale v poslední době moc nedostává a stále častěji je preferována umělá výživa. Ministerstvo zdravotnictví by to mělo do dvou let napravit.
„Poloh, kdy se dá kojit, je spoustu. V nemocnici vás ale naučí jednu. Když vám je nepříjemná, nikoho to nezajímá. Buď to půjde, nebo ne. Ve druhém případě si vezměte umělé mléko a tím to končí,“ popsala CNN Prima NEWS nedávná rodička Veronika.
V Česku se kojí méně a méně. Zatímco před deseti lety opouštělo porodnice zhruba 84 procent plně kojených novorozenců, předloni už jen 79 procent. No a v roce 2020 by to nemělo být o moc lepší. Čerstvé matky v porodnicích za to ale samy nemůžou. Na takzvanou laktační péči není mnohdy čas a novorodičky vlastně ani nevědí, co mají dělat.
„Má zkušenost je, že když mi chtěli ukázat, jak se kojí, vzali miminko, vzali mi prso a sestřička smrděla kouřem. To není ideální ve chvíli, kdy se má člověk uvolnit,“ dodala Veronika. Podobných problémů se týká nový návrh spolku SpoKojení, který schválila pracovní skupina porodnictví a minulý týden i vláda.
Když se dítě narodí, mělo by se dostat do kontaktu s matkou kůži na kůži. Děti by měly zůstávat na pokoji a matky by měly do šesti hodin od porodu dostat správné informace o kojení,“ vysvětlila předsedkyně spolku SpoKojení Aneta Majerčíková.
Konec spolupráce s komerčními subjekty?
Problémy v porodnicích jsou podle autorky návrhu i jinde. „Školení jsou sponzorována výrobci umělé výživy. Některé informace nejsou poskytovány úplné nebo správné. Na základě toho se dětem diagnostikuje více alergií a používá se více výživy,“ podotkla.
Ne ve všech porodnicích je ale situace stejná. „To je naprosto neetická záležitost a my něco podobného nepřipouštíme. S žádnou firmou, která vyrábí náhražky mateřského mléka a produkty, které souvisí s dokrmem, nespolupracujeme,“ ujistila vedoucí laktačních poradkyň Gynekologicko-porodnické kliniky Vojenské fakultní nemocnice v Praze Miluše Plecnerová.
K tomu, aby stejné podmínky panovaly všude, má pomoct nový plán, který chce ministerstvo zdravotnictví naplnit do dvou let. „Jednou z věcí je edukační činnost kojení. Druhá věc je omezit vstupy komerčních subjektů, které někdy mohou mít tendenci kojení potlačovat ve prospěch umělé výživy,“ vysvětlil mluvčí resortu zdravotnictví Daniel Köppl.
Kojení se navíc vyplatí i ekonomicky. Jen za první rok matky ušetří v průměru 13 tisíc korun, které by jinak daly za umělou výživu.
