Ve vládě se opět mluví o sektorové dani
Povinné zvýšení učitelských platů či peněz na obranu komplikují vyjednávání o státním rozpočtu na příští rok. Ministr školství Mikuláš Bek s odvoláním na záměry hnutí STAN navrhl, že by se vyšší výdaje mohly pokrýt dalším zvyšováním daní. To by se podle jeho vyjádření pro CNN Prima NEWS mohlo týkat firem s vysokými zisky. Mluví se například o zbrojařích. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by ale vláda takovou variantu nestihla legislativně schválit do konce roku, eventuálně by se mohla týkat až roku 2025. Podobné kroky by podle některých expertů mohly ubrat vládě na důvěryhodnosti.
Zatímco v roce 2018 vybral stát na daních, poplatcích a dalších příjmech 1 400 miliard korun, v příštím roce to mají být skoro dva biliony. Výdaje jsou však mnohem vyšší, a proto se hledají nové zdroje. Ministr školství zmínil navýšení daňových příjmů státu.
ČTĚTE TAKÉ: Bartoň: Budujeme si vlastní skanzen. Ubrat na byrokracii by pomohlo v nastartování ekonomiky
„Za STAN tvrdíme, že máme-li důležité věci pokrýt všechny, musíme hledat dodatečné příjmy v rozpočtu,“ uvedl Bek pro CNN Prima NEWS s tím, že by bylo možné se zaměřit na oblast daní. „Teoreticky by mohlo jít o sektorovou daň. Rovněž by šlo rozšířit windfall daň, která je nyní funkční,“ upřesnil.
Už dřív se přitom mluvilo o tom, že jednou z cest by mohlo být větší zdanění zbrojařského průmyslu. Zda je tato diskuse opět ve hře, není jasné. Podle ministra financí Stanjury se však o podobném návrhu v rámci koalice nehovořilo. „Pokud ho ale někdo navrhne, tak se tím budeme zabývat,“ poznamenal.
Letos by se už ale takový záměr podle ministra financí stihnout nedal. „Není podle mě realistické, že bychom něco takového schválili. Zákony procházejí Sněmovnou pomalu, tudíž by podobný návrh mohl začít platit až pro rok 2025,“ řekl ve vysílání šéf resortu.
Schillerová by o nápadu diskutovala. Ekonom varuje
Z windfall daně a odvodů z nadměrného zisku při výrobě elektřiny by stát letos měl vybrat 64 miliard korun, zatímco v příštím roce by se mělo jednat jen o 17. Právě zbrojní průmysl vedle sektoru energetiky zaznamenal v souvislosti s válkou na Ukrajině dramatický růst zisku.
„Pokud vykazují zisky, je potřeba o takové možnosti debatovat,“ myslí si poslankyně za hnutí ANO a členka stínové vlády Alena Schillerová. Jednání je však podle ní možné teprve ve chvíli, kdy bude na stole jasný návrh.
Konsolidační balíček prošel ve Sněmovně druhým čtením. Hlasovat se bude o desítkách úprav
Vládní konsolidační balíček prošel ve čtvrtek ve Sněmovně druhým čtením, a je tedy před závěrečným schvalováním. Poslanci vznesli osm desítek návrhů úprav, úpravy balíčku navrhla i vládní koalice. Předlohu budou zákonodárci schvalovat na konci září. Opozici se ve čtvrtek nepodařilo prosadit vrácení předlohy k novému projednání v rozpočtovém výboru. Samo druhé čtení trvalo zhruba 17 hodin a provázela ho kritika ze strany opozice. Vládě má umožnit v příštím roce snížit schodek rozpočtu o 97 miliard korun a do roku 2025 celkem o 150 miliard korun.
Tento scénář však odmítá předseda představenstva zbrojařské STV Group David Hác. „Je nutné si uvědomit, že navýšené zisky těchto společností jsou celé reinvestovány do dalšího rozvoje,“ nabídl CNN Prima NEWS pohled z opačné strany barikády. Obranný a bezpečnostní průmysl v České republice je podle něj „výrazně podinvestován“.
Rozhodnutí pro tuto možnost by však podle ekonoma Milana Bednáře mohlo vládě uškodit. „Jakékoli další mimořádné zdanění významně snižuje předvídatelnost a kredibilitu vládní politiky,“ uvedl ekonom působící na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Podobně to vidí i analytička webu Echo24 Lenka Zlámalová. „Vláda nakonec slíbila, že nebude zvyšovat daně, a ihned je vše porušeno tím, že dochází k zvyšování daně z příjmů či zavedením daně z mimořádných zisků,“ vyčetla směrem ke kabinetu Petra Fialy.
