Za ani ne 500 dní popluje přes 200 výprav po řece Sieně. Třaskavou otázkou stále zůstává, jestli u zahájení letních olympijských her v Paříži budou i Rusové. Starostka francouzské metropole si to nedovede představit, čímž jde proti prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Na názorech těchto dvou ale nezáleží. Kdo především má v rukách osud sportovců ze země válečného agresora, kteří jsou mnohdy členy klubů armády už přes rok týrající Ukrajinu?
Macron v prosinci uvedl, že by ve své zemi chtěl olympiádu se všemi. Tím pádem i s Rusy. K tomu dodal: „Sport by neměl být politizován.“ Naopak starostka Paříže Anne Hidalgová v úterý prohlásila, že ruskou olympijskou výpravu ve svém městě příští rok nechce vidět.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Olympiáda s Ruskem, nebo bez? Bojkoty a zákazy už historie přinesla, a to i masivní
„Neumím si představit situaci, že Mezinárodní olympijský výbor (MOV) povolí účast,“ citovala ji agentura Reuters. Nechci ani pomyslet na to, že by MOV chtěl zanechat takový odkaz. Udělám vše pro to, aby se tak nestalo,“ pokračovala, ačkoliv minulý měsíc navrhla, že by se někteří Rusové mohli her zúčastnit coby členové uprchlického týmu MOV. Pokud je nějaká varianta reálnější, pak ta, že sportovci ze země Vladimira Putina na olympiádu vyrazí s neutrálním statusem.
Možná by se strhla rvačka. Jak si Ukrajinci nedovedou představit olympijské setkání s Rusy
Už třetí olympiáda v řadě na sebe nabaluje kontroverze. Hry v Tokiu odložil a sužoval covid, Peking se kromě pandemie vypořádával s ostrou kritikou na lidskoprávní situaci v zemi a nadcházející hry v Paříži zatěžuje otázka (ne)účasti Rusů. Ukrajinští sportovci vysvětlují, proč je pozvání olympioniků ze státu agresora neakceptovatelné. Například skokanovi do vody Stanislavu Oliferčykovi Rusové rozbombardovali bazén, ve kterém se měl na sportovní svátek ve Francii připravovat.
Nicméně podle nového vyjádření Hidalgové už není akceptovatelné jakékoliv zapojení. Dodala, že Francie a Paříž nemohou zavírat oči, pokud jde o lidská práva.
Kromě zintenzivnění tlaku vyvíjeného na funkcionáře ale starostka nic nezmůže. Podobně irelevantní je Macronův postoj.
A aktuálně nemusí být nejdůležitější součástí sporu verdikt 15členného výkonného výboru MOV v čele s prezidentem Thomasem Bachem. Samotný šéf dlouhodobě vysílá jasné signály, že kdyby záleželo jen na něm, Rusové se na příští olympiádě představí. Datum konečného stanoviska je zatím neznámé, nicméně rozhodnutí může odrážet rozhodnutí mezinárodních federací jednotlivých sportů.
Nástupci Bacha dostali zelenou, co atletika?
Čeká se především na to, co vyřkne řídící orgán královské oblasti olympijských her – atletiky. Jeho prezident – dvojnásobný vítěz zlata zpod pěti kruhů v běhu na 1 500 metrů – Sebastian Coe má zcela opačný názor než Bach.
Někteří ruští sportovci si pomalu prošlapávají cestu do Paříže díky vlídnému přístupu Asie i Afriky – na těchto kontinentech jim dovolili absolvovat olympijskou kvalifikaci, když v Evropě, do níž spadají, mají cestu zavřenou. Ale pokud Coeova organizace dotčeným atletům zatrhne asijskou a africkou alternativu, může jít o kardinální vzkaz ostatním, který převáží misky vah na stranu celkové neúčasti.
Zároveň zůstává ve hře poměrně absurdní scénář, že v některých sportech bude ruská výprava soutěžit, zatímco v jiných ne.
Bitva dvou velikánů biatlonu mimo trať kvůli Rusům. Je trochu mimo, vzkazuje Bö Fourcadovi
Třináctinásobný mistr světa v biatlonu a současný člen Mezinárodního olympijského výboru Martin Fourcade nejde proti převládajícímu názoru MOV a podporuje účast ruských a běloruských sportovců v neutrálních barvách na olympijských hrách 2024 v Paříži. S tím má problém současný hegemon Johannes Thingnes Bö z Norska, podle kterého by měla válka na Ukrajině znamenat „červenou“ pro dotčené národy.
Pokud by měl do Paříže vyrazit okleštěný ruský soubor, šermíři v něm budou mít místo. Mezinárodní federace sportu, ve kterém v 70. letech získal olympijské zlato zmiňovaný Thomas Bach, dala před několika dny zelenou pro jejich návrat do mezinárodních soutěží. To mnohé uvedlo do šoku, představitele Českého šermířského svazu nevyjímaje.
V tuzemsku mezitím vznikla šestičlenná nezávislá expertní skupina pod hlavičkou Českého olympijského výboru (ČOV), která má hledat argumenty proti ruské účasti na monstrózní sportovní události. Vede ji bývalý diplomat či poradce Václava Havla Michael Žantovský.
Ukrajina už začátkem roku z několika směrů vypustila varování, že pokud pod Eiffelovu věž přicestuje ruský sportovec, uchýlí se k bojkotu. K takovéto vzpouře se ČOV nemá, naopak pobaltské státy nebo Polsko se nechaly slyšet, že by se k napadenému státu v protestu přidaly.
