Už třetí olympiáda v řadě na sebe nabaluje kontroverze. Hry v Tokiu odložil a sužoval covid, Peking se kromě pandemie vypořádával s ostrou kritikou na lidskoprávní situaci v zemi a nadcházející hry v Paříži zatěžuje otázka (ne)účasti Rusů. Ukrajinští sportovci vysvětlují, proč je pozvání olympioniků ze státu agresora neakceptovatelné. Například skokanovi do vody Stanislavu Oliferčykovi Rusové rozbombardovali bazén, ve kterém se měl na sportovní svátek ve Francii připravovat.
Ukrajina dává od konce ledna jasně najevo, že snaha Mezinárodního olympijského výboru (MOV) nepolitizovat sport a nechat příští rok na hrách v Paříži soutěžit i Rusy, je nepřijatelná. Říká, že pokud dostanou zelenou, bude olympiádu bojkotovat.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Olympiáda s Ruskem, nebo bez? Bojkoty a zákazy už historie přinesla, a to i masivní
A nebude sama. Připojily by se i Pobaltské země a polský ministr sportu a cestovního ruchu Kamil Bortniczuk na začátku února ambiciózně prohlásil, že by se mohla vytvořit koalice až 40 států vymezujících se proti účasti Putinových sportovců.
Šéf MOV Thomas Bach řekl, že podobné burcování k protestu považuje za „extrémně politováníhodné“. Podobně silnými výroky, které by se týkaly krutostí války a jejich příčinami, šetří.
Ruští sportovci na velké akce nepatří. Jsem pro bojkot olympiády, má jasno Šlégr
Olympijských her v roce 2024 v Paříži ani jiných velkých akcí by se ruští sportovci neměli účastnit. Uvedl to v pořadu 360° bývalý hokejista Jiří Šlégr. Důvodem je podle něj rok trvající válka na Ukrajině. Mezinárodní olympijský výbor totiž navrhl, že by se Rusové a Bělorusové her mohli zúčastnit jako neutrální sportovci. Šlégr také zavzpomínal na český triumf na olympiádě v Naganu.
Ukrajinští sportovci jako Stanislav Oliferčyk mají jasný názor, jak sami potvrzují novinářům AP. Jeho dědeček loni na podzim zemřel ve městě Mariupol, které se stalo symbolem teroru. Bojoval s rakovinou a pobyt v ruinách domu bez přístupu k potřebné lékařské péči zřejmě urychlil jeho úmrtí.
Reprezentant v synchronizovaných skocích do vody utrpěl ještě další ztrátu, byť rozhodně ne tak bolestnou jako v případě úmrtí dědečka. Ale ukazuje, jak absurdní by mohla být potenciální účast Rusů na olympiádě. Armáda Kremlu totiž před rokem v březnu v Mariupolu zničila i nablýskané aquacentrum, ve kterém se Oliferčyk chtěl připravovat na akci v Paříži.
„Většinu času jsem naštvaný. Už to zkrátka nedávám, když znovu začne ostřelování,“ uvedl 26letý skokan, mistr Evropy z roku 2019. „Chci, aby nás Rusko nechalo žít v míru a drželo se od nás co nejdál,“ pokračoval.
Neutrální status nic neřeší
Je jedním z mnoha Ukrajinců, kteří miří na následující letní olympiádu, pro které se představa sdílení bazénů, drah, hřišť a arén s ruskými i běloruskými závodníky stává odpudivá. Dokonce tak, že by se klidně vzdali sportovních snů, které mají už od raného dětství.
Sestry Marina a Vladislava Aleksiivová jsou akvabelami a na poslední události pod pěti kruhy v Tokiu získaly bronz. Vedle nich se na nejvyšším stupni pódia nacházely Rusky. Ty v synchronizovaném plavání dominují, z posledních šesti olympiád získaly všechny zlata. A pokud by tato nadvláda měla pokračovat i pod Eiffelovkou, nedovedou si sestry Aleksiivovy představit podobný ceremoniál jako před necelými dvěma lety. „Naše morální hodnoty nám nedovolují stát blízko těmto lidem,“ poznamenaly.
Zdechovský: Říkám ruským sportovcům jasné „ne“. Vyjádření Lipavského mi přišlo dost slabé
Je Západ schopen v dlouhodobém horizontu nadále vojensky podporovat Ukrajinu? A je na místě, aby byl umožněn ruským a běloruským sportovcům start na olympiádě v Paříži 2024? I o tom se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS rozpovídal europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Podle něj je třeba vzhledem k současné situaci říct ruským a běloruským sportovcům jasné „ne“. Současný postoj ministerstva zahraničí přitom Zdechovský označil za slabý.
Setkání se nemusí týkat pouze sportovišť. Olympiády jsou proslulé tím, jak se mažou rozdíly mezi slávou jednotlivých olympioniků. Všichni se mohou potkat v olympijské vesnici například u večeře. „V takovém případě se může stát cokoliv. Třeba rvačka. Zkrátka není možné, aby došlo na podání rukou,“ řekl Oliferčyk.
Ukrajinský ministr sportu Vadym Gutcajt připomíná, že Oliferčyk a mnozí jeho krajané-kolegové trénují za zvuku dopadajících řízených střel a bomb. Ne však cyklistky a cyklisté, kteří našli útočiště ve Švýcarsku. S těmi už si Bach mohl popovídat a také tak udělal.
Gutcajt si vybavil, že poměrně netaktně. „Bach se jedné z cyklistek zeptal, jak se má. Ona začala brečet a on se zeptal proč. Odpověděla, že ten den zaútočili Rusové na město, kde žijí její rodiče, a proto je nervózní. A přesně tak se cítí každý ukrajinský sportovec,“ uvedl ministr.
MOV chce dostat Rusy i s Bělorusy na olympiádu tak, že z nich udělá neutrální sportovce. Ostatně to ruská výprava už velmi dobře zná z předchozích her kvůli dopingovým skandálům. Tím pádem by neměla být v dějišti her k vidění ruská vlajka. Nicméně pořád by výprava reprezentovala režim, který chtěl válčit, válčí a u toho zabíjí nevinné včetně dětí.
„Neutrální vlajka není možnost. Je to nepřijatelné,“ konstatoval Oliferčyk. Nedávno mu oponoval i nejvyšší ústavní činitel země, pro kterou má blížící se olympiáda největší význam. „Sport by neměl být politizován a her by se měli účastnit všichni,“ tvrdil francouzský prezident Emmanuel Macron.
