Obce budou mít informace o počtu nakažených koronavirem
Starostové obcí s rozšířenou působností budou dostávat jednou týdně data o nemoci COVID-19. Půjde o přehled základních epidemiologických parametrů, starostové se tak nedozví jména konkrétních nemocných. Na podzim možná dostanou tato data každý den.
V první fázi budou mít starostové informace o počtu nových případů, zásahů ve zranitelných skupinách obyvatel, zejména starších nebo do budoucna i podle nemocnosti, a hospitalizovaných. „Dostanou také denní data o počtech testů, kdo je indikoval a s jakým důvodem,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
Vojtěch: Nákaza ve Sněmovně byla otázkou času. Poslanci neakceptovali roušky
To, kdy se nákaza koronavirem objeví ve Sněmovně, bylo podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) otázkou času. Ministr prý poslancům doporučoval, aby nosili roušky, zákonodárci ho ale neposlechli.
Podle něj by se díky tomu mohlo například zlepšit využívání preventivních prohlídek nebo screeningových programů v obcích, kde se využívají málo. Na podzim by už tato data mohli starostové mít k dispozici denně.
Podle ředitele Duška ovšem rozhodně nedostanou data o konkrétních nakažených. „Nikdy jsme nežádali o to, abychom věděli, kteří lidé v obci jsou nakažení,“ řekl k tomu předseda Svazu měst a obcí František Lukl.
Svaz měst a obcí na konci července uvedl, že starostové nyní přístup k informacím o počtu nakažených novým typem koronaviru na území obcí nemají. Dodali, že data potřebují k efektivnímu krizovému řízení, nastavení místních bezpečnostních opatření a režimu veřejných institucí.
Obce s rozšířenou působností tvoří mezičlánek mezi krajskými a obecními úřady. Kromě svého vlastního území vykonávají činnosti také pro okolní obce v určeném regionu, například vydávají cestovní pasy, občanské a řidičské průkazy nebo živnostenská oprávnění. V ČR jich je zhruba 205.
O tom, zda mají hygienici poskytovat data samosprávám a jak podrobná, se vede debata už řadu měsíců. Někteří lidé, kteří se nemocí COVID-19 nakazili a jejichž jména se veřejnost dozvěděla, čelili výhrůžkám nebo útokům na sociálních sítích. Byli mezi nimi zejména první čeští nemocní, kteří si nákazu dovezli většinou z Itálie, nebo v poslední době dívka, která zřejmě nakazila další návštěvníky klubu Techtle Mechtle. Podle vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly se vyskytl i případ, kdy nakaženému někdo rozbil okna.
