Šťastné konce: Z ukrajinského pekla do českého ráje

Julia - fenka, která našla svoje štěstí. Zdroj: Foto: Kristýna

Ukrajina je mezi lidmi pracujícími ve zvířecích organizacích známá svým vztahem ke zvířatům. Bohužel ne zrovna v pozitivním smyslu slova. Lidé tam mají příliš mnoho starostí s vlastním přežitím, než aby se starali o nemocná a opuštěná zvířata. Až na několik organizací tam nemají příliš velké zastání. Mnoho z nich poznalo, co je to lidská krutost. Mezi nimi i Julia.

Drobné fence někdo rozsekl hlavu. I přes snahu se oko zcela nepodařilo zachránit. Mnohem horší rány si ale odnesla na duši. Julia se z Ukrajiny dostala až do Česka, kde našla azyl u Handipet Rescue. Tam ji našla Kristýna. „Když jsem si ji brala, byla ještě hodně hubená. A na zvednutí ruky reagovala tím, že se přitiskla k zemi a počůrala se pod sebe,“ popisuje Kristýna velký strach malé Julie.

Julia má kvůli zranění částečný hendikep, který jí ale ve štěstí rozhodně nepřekáží. Zdroj: Foto: Kristýna

Trvalé následky na těle i na duši

Julia, která si od svých nových páníčků vysloužila přezdívku Fofola, ušla v novém domově velký kus cesty. Přesto jí pomočování při velkém rozrušení zůstalo. A nejen to. „Povahově je to miláček, naprosto zbožňuje lidi – byť jí ublížili,“ vypráví Kristýna. „Ale když se udělá prudký pohyb, občas přeci jen reaguje přikrčením se,“ popisuje Kristýna s tím, že má Julia sklony k hysterii. „Cestovat s ní autem je zážitek. Hýká, jak potrefená husa, když nemůže být s námi,“ směje se Kristýna.

Letošní veterinární vyšetření navíc ukázalo, že v mládí měla Julia prodělat vážný úraz, při kterém došlo k vyhození kyčle z kloubu a pochroumání krčku. „Ona se s tím naučila žít a přizpůsobila tomu svou chůzi. Je teď po operaci a bylo vidět, že nechápe, proč jí zase někdo ‚ublížil‘,“ popisuje Kristýna. Té Julia změnila život a ona se teď snaží o co největší osvětu v rámci adopcí útulkových zvířat.

I když to na první pohled nevypadá, s Julií, která si na začátku prošla peklem, může být i legrace. I když legrace je to nejspíš pro pozorovatele, pro zúčastněné a pro Kristýnu je to spíš zážitek, na který jen tak nezapomenou. A o co jde? „Když se jí někdo líbí a ten člověk je ochotný ji pohladit, tak hned začne čůrat radostí. Takže ji někdo hladí, ona čůrá, namočí si do toho ocas, všude to rozmetá a ideálně tomu člověku ještě počůrá nohu,“ směje se Kristýna.

Má příběh vašeho chlupáče také šťastný konec? Pošlete nám ho i s fotografiemi na primamazlicek@iprima.cz. Každý šťastný konec totiž může být inspirací pro ty, kteří ho teprve hledají.