Území nikoho, které si od rozpadu Jugoslávie v roce 1991 nenárokovalo ani Chorvatsko, ani Srbsko. Právě tam by měla podle Víta Jedličky vzniknout Svobodná republika Liberland. Samozvaný prezident o to bojuje už sedm let.
„Od začátku jsem si uvědomoval, že budování země není letní brigáda,“ říká osmatřicetiletý Vít Jedlička. On a jeho kolegové z Liberlandu se nedávno znovu pustili do lobbování v USA. Usilují o mezinárodní uznání své republiky, aby z ní mohli udělat zónu volného obchodu se statusem státu.
Jejich snahy potvrzuje i nové podání na americké ministerstvo spravedlnosti z 9. července, informoval web Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL).
V regionu jsou přitom napjaté vztahy. Srbsko považuje projekt Jedličky za „neseriózní akt“. Ten ale balkánské redakci RFE/RL sdělil, že „vztahy se Srbskem byly od počátku velmi přátelské“. Dodal, že „nejbližším partnerem“ Liberlandu je vláda provincie Vojvodina v nejsevernějším Srbsku.
Zájem prý roste
Chorvatsko bylo zpočátku méně vstřícné, blokovalo přístup, a dokonce zadržovalo návštěvníky. Jedlička však uvedl, že si od té doby vybudovali „silné vazby“ na chorvatskou tajnou službu, neboť někteří občané Liberlandu „jsou s nimi v častém kontaktu“. „Zdá se, že jejich zájem o Liberland postupem času roste,“ řekl o chorvatských úřadech Jedlička, který žije v Praze.
Jedlička, předseda české libertariánské nevládní organizace, a jeho manželka Jana Markovičová, bývalá licencovaná masérka a samozvaná „první dáma v Liberlandu“, vyhlásili existenci aspirujícího státu v dubnu 2015.
Popsali jej jako 7 km² území nikoho, které si od rozpadu Jugoslávie v roce 1991 nenárokovalo ani Chorvatsko, ani Srbsko. Liberland nabízí podle zakladatelů stát bez zbytečné byrokracie, který ale zajistí bezpečnost, spravedlnost a diplomatické služby. Placení daní je zde dobrovolné.
Má i svou vlajku, erb zobrazující strom, slunce a ptáka vznášejícího se nad řekou. V souladu s Jedličkovou averzí vůči vládním zásahům tak doufá, že jeho ekonomika bude založena na kryptoměně. Tvrdí, že na internetových stránkách o občanství požádalo až 500 tisíc lidí, číslo ale nelze nijak ověřit.