Příspěvek na bydlení klesne třem pětinám příjemců. Dávka bude vypočítávána nově podle okresů

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Stát vydává na bydlení 60 milionů korun denně.

  • Třem pětinám příjemců se nově dávka sníží.

  • Podpora se bude od října určovat podle okresů.

  • Rozšíří se ochrana samoživitelů s dětmi do 15 let

Více

Vyplácení příspěvku na bydlení významně zatěžuje státní kasu. Tato sociální dávka stojí daňové poplatníky téměř šedesát milionů korun za den a ročně se jedná o více než dvacet miliard korun. Příspěvek chce upravit skupina poslanců v čele s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO). Zhruba třem pětinám příjemců se dávka sníží.

Žádosti o příspěvek na bydlení se rozrostly zejména v období pandemie covidu. Následná energetická krize měla za následek, že lidem vzrostly náklady na bydlení, a proto se obrátili na stát. Část příjemců také dávku zneužívala.

ČTĚTE TAKÉ: Dáváte prezidentovi pohlavek, kritizoval Pospíšil omezení práv. Za vším vidíte útok, zní z ANO

Náklady na zmíněnou sociální dávku jsou ale vysoké dodnes. Jen za květen vyplatil stát na příspěvek na bydlení 1,8 miliardy korun. „To představuje zhruba 60 milionů korun denně pro přibližně 261,7 tisíce domácností. Trend navazuje na rok 2023, kdy stát na příspěvek na bydlení vyplatil 23,5 miliardy korun. Jen za prvních pět měsíců letošního roku dosáhly výdaje dalších 9,2 miliardy korun,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle něj struktura příjemců ukazuje rozdíly mezi bydlením ve velkých městech a menších obcích. Loni tvořili nájemníci asi 72 procent všech příjemců dávky a vlastníci nemovitostí pouze pětinu. „Není to překvapivé. Ve městech s více než deseti tisíci obyvateli žije přibližně třetina domácností v nájmu, zatímco v menších obcích vlastní svůj dům nebo byt zhruba 77 procent domácností. Právě vyšší podíl nájemního bydlení ve městech se následně promítá i do struktury příjemců příspěvku na bydlení,“ řekl dále Kovanda.

Velmi také záleží na výši příspěvku podle daného místa. Ve větších městech podle Českého statistického úřadu dosahují průměrné měsíční náklady na bydlení 9 503 korun. V menších obcích to je o 1 300 korun méně. Proto stát uznává i jinou výši normativních nákladů. „Nejvyšší normativní náklady stát uznává v Praze, kde u jednotlivce činí 13 088 korun měsíčně, zatímco ve Středočeském kraji dosahují 10 283 korun a v Jihomoravském kraji 10 100 korun,“ řekl dále Kovanda.

Podpora samoživitelek bude rozšířena

Podpora na bydlení v rámci superdávky se bude od října určovat zřejmě podle nákladů domácností v jednotlivých okresech. Ministr Juchelka také navrhl, aby mezi zranitelné skupiny patřili nově samoživitelé i samoživitelky s dětmi do 15 let věku. Dosud to bylo do sedmi let.

Superdávka má nahradit kromě příspěvku na bydlení i doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti. Lidé, kteří o novou podporu zažádali do konce loňska, dostanou dávku poprvé v srpnu. Podle ministerstva práce klesne třem pětinám z 155 tisíc domácností dávka po novém přepočtu. Z dat 128 tisíc domácností pak vyplynulo, že pětině po odečtení nákladů na bydlení nezůstává z příjmu i se superdávkou ani životní minimum.

Horní hranice pro výpočet podpor by se již neměla vypočítávat podle velikosti bydliště. Nově by se mělo nájemné stanovit podle okresu. Podle agentury PAQ Research je upuštění od normativů podle velikosti bydliště správné. Experti ale doporučují jejich stanovení ne podle okresů, ale podle několika cenových pásem. V malých okresech se totiž strop na podporu na bydlení určí jen z malého počtu domácností, může tak být zkreslený.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Sáblíková řekla ano Zdráhalové. „Naše navždy,“ připsaly rychlobruslařky ke svatební fotce.