Státu ročně utíká až 500 miliard. Chce to jen odvahu. Švihlíková řekla, kde se dá ušetřit
Výběr redakce
Kvůli špatnému výběru daní stát ročně přichází o 300 až 500 miliard korun. Uvedla to ekonomka Ilona Švihlíková v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Od ministerstva financí prý dosud neslyšela jediný návrh týkající se tohoto problému. Vláda by se totiž podle ní musela postavit silným ekonomickým hráčům, a tak je pro kabinet jednodušší „seškrábnout“ menší částky od lidí, kteří se nemohou bránit.
„Vláda musí hledat peníze tam, kde utíkají příjmy. Zvýraznila bych zejména problém zneužívání transferových cen. Vláda honí tamhle miliardu, támhle dvě, jenže u těch transferových cen je to minimálně 300 až 500 miliard v této ekonomice každý rok. A ona to není legrace,“ zdůraznila ekonomka. Dodala, že by ministerstvo financí mělo jednat a vytvořit speciální oddělení, které by se tomuto problému věnovalo.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Švihlíková ostře o Stanjurovi: Měl by se vrátit k drátům. Lepší než Schillerová, opáčil Křeček
Čtěte také
Transferové ceny jsou ty, za něž se zboží, služby nebo práva přenášejí mezi spřízněnými podniky nebo různými odvětvími jedné firmy. Nejčastěji se jedná o kapitálovou propojenost, kdy mateřská společnost fakturuje zboží a služby své dceřiné společnosti. Potíž je v tom, že některé transakce probíhají pouze za účelem zvýšení nákladů a přesunu zisků do zemí s nižším zdaněním.
Významně rozšířit by se měl podle Švihlíkové také základ daně u právnických osob. „Tam to skutečně sazbami neuřídíte. Je potřeba zařídit, aby si nemohly odečítat všechno, co je napadne,“ řekla ekonomka. Ačkoli daň z příjmu právnických osob činí 19 procent, reálně se vybere jen kolem 12 procent, protože firmy mají řadu možností, jak si daňovou povinnost zkrátit, upozornila ekonomka.
Dalším problémem je podle Švihlíkové třináct měsíců v řadě trvající pokles maloobchodních tržeb, což se promítne na zaplacené DPH. „Co vláda dělá pro zvýšení výběru daní? Rušení finančních úřadů a zrušení EET to asi nebude,“ poznamenala.
Změnit by se podle Švihlíkové mělo také rozložení zdanění OSVČ a zaměstnanců, v němž spatřuje velký nepoměr. „Vláda zvýšila paušál na dva miliony a tím vytvořila takovou hodně perverzní pobídku na posílení švarcsystému,“ okomentovala krok vlády. Dříve se živnostníci stávali plátci DPH po překročení ročního příjmového limitu, od letošního roku jsou to dva miliony.
Chapadélka přisátá na veřejné rozpočty?
Švihlíková zmínila také téma dotací. Otázkou podle ní je, zda má vláda k dispozici podklady, které by jí ukázaly, zda a které dotace jsou z dlouhodobého hlediska výhodné pro českou ekonomiku. „Anebo, jestli dotace nejsou typické dobývání renty – že se někdo chapadélkem přisaje na veřejné rozpočty a teď saje.“
To se podle Švihlíkové týká mj. řady neziskových organizací. Podle ekonomky musí vláda najít odvahu, „protože jsou to organizace velmi vlivné s nějakým širším mediálním pokrytím, a když je někdo od toho odsekne, tak začnou velmi intenzivně kvičet,“ dodala Švihlíková.
Celý rozhovor s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou, v němž mluví mimo jiné i o dotacích a jejich dopadech na rozpočet, si můžete poslechnout ve videu výše.
Vystudovala literární tvorbu na Vysoké škole kreativní komunikace a následně navázala studiem médií na Metropolitní univerzitě v Praze. Od dubna 2023 působí jako redaktorka v on-line redakci CNN Prima NEWS. (Michaela.Bartosova@iprima.cz)
