Obojživelníci zablokovali stavbu cyklostezky v městských lesích v Hradci Králové. Přes zimu se totiž do vzniklých tůní nastěhovalo několik chráněných živočišných druhů a kvůli nim zatím práce nemůžou pokračovat. Navíc vyšlo najevo, že projektant nenechal vypracovat hydrogeologický posudek. Královéhradecká radnice teď řeší, jak bude dál postupovat.
Stavba 800 metrů dlouhého úseku od Zděné boudy k Lesnímu hřbitovu začala loni v říjnu vykácením stromů a zemními pracemi. Část cyklostezky, která je dokončením bruslařského okruhu, vzniká podél silnice. Po ní jezdí i auta, a ta jsou pro bruslaře a cyklisty rizikem. Proto se město rozhodlo vybudovat poslední dílek v síti rekreačních lesních stezek. Ty přitahují nejen místní bruslaře a cyklisty, ale i lidi ze širšího okolí.
„Dochází k poměrně nebezpečným situacím,“ říká náměstek hradecké primátorky Lukáš Řádek (TOP 09) s tím, že nová stavba povede ke zvýšení bezpečnosti. To potvrzují i sami cyklisté. „Je tady provoz a vždycky je lepší, když je ta stezka zvlášť,“ popsal muž středního věku a dodal, že jde také o to, aby se cyklisté a auta navzájem nepletli.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Návštěvník národního parku vyfotil záhadné zvíře. Stovky lidí pak tipovaly, co je tvor zač
Jenže vykopané jámy se přes zimu naplnily vodou a zřejmě se do nich nastěhovali noví obyvatelé. „Objevili jsme tady skokana štíhlého, čolka horského a čolka obecného. Všechno jsou to zvláště chráněné druhy v kategorii silně ohrožený,“ popisuje zooložka Blanka Mikátová.
Zástupci hradecké radnice o výskytu chráněných živočichů v lokalitě nevěděli. Projektant za předchozího vedení města totiž nenechal vypracovat hydrogeologický průzkum. Radnice teď zadala biologický průzkum, aby zjistila, jestli se tam ohrožení čolci a žáby skutečně vyskytují. Pokud ano, jedním z řešení by bylo opatrně je přesunout jinam.
V úvahu připadá také další varianta. „Muselo by se počkat do období, kdy dojde k metamorfóze larev, které se tady pravděpodobně budou vyvíjet. Což znamená čekat někdy do července, srpna,“ popsala Mikátová.
Podle Lukáše Řádka to ale není žádný velký problém. „Pokud by zdržení znamenalo, že se tam v pohodě rozmnoží žáby a čolci a cyklostezka pár týdnů počká, tak to podle mě není úplně špatné,“ řekl Řádek.
Pokud biologický průzkum v nových tůních potvrdí výskyt zvlášť chráněných obojživelníků, pak poslední slovo bude mít zřejmě orgán ochrany přírody, kterým je v tomto případě krajský úřad. Ten by pak měl stanovit nejlepší možnou variantu řešení.
