Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) Zdroj: ČTK
Konec státní podpory ke stavebnímu spoření a výchovného k penzím. To je nový plán ministerstva financí. Na půdě koalice ale naráží. Například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) taková omezení odmítá. Jeho výtky směřují hlavně k výchovnému, příspěvku pro ženy v důchodu za každé vychované dítě – jednomu z hlavních lidoveckých bodů. To má navíc teprve začít platit.
Až 2 000 korun od státu jako podporu ke stavebnímu spoření může v současnosti dostávat každý, kdo si do něj za rok dokáže naspořit 20 tisíc. To by se ale podle ministerstva financí mělo brzy změnit.
„Ten důvod je jasný. Ekonomičtí experti se vesměs shodují na tom, že to nastavení státní podpory v tuto chvíli ztrácí význam. Respektive lidé již tolik nevyužívají spoření k nákupu bydlení nebo stavbě domu,“ informoval mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.
Lidé nemají z čeho spořit na důchod. Vláda vyšší podporou dál zvýhodní bohaté, míní ekonom
Vláda chce přimět lidi, aby si více spořili na důchod. Těm, kteří budou investovat do akcií, navíc plánuje odpočty z daní. Ekonom Pavel Peterka záměr podporuje s tím, že spořit je v zájmu lidí i kvůli vysoké inflaci. Podle ekonoma Vladimíra Pikory však tento systém zvýhodňuje bohaté, protože lidé s nižšími příjmy nemají dostatek prostředků, které by mohli odkládat stranou. Řešením by dle něj mohly být spíše kroky vedoucí ke zvýšení průměrné mzdy.
Koaliční partneři jsou ale proti. „Je pro mě nepřijatelné bavit se o rušení, protože bych části lidí sebral šanci na to, aby si mohli udělat svoji rekonstrukci bydlení, aby měli kde bydlet,“ prohlásil ministr práce a sociálních věcí.
Jenže podle ekonomů takové spoření už dávno není pro každého. „Každý rok by se ušetřily čtyři miliardy korun. Navíc dochází k tomu, že stavební spoření využívají spíše bohaté rodiny, bohaté domácnosti, protože chudší lidé zkrátka nemají příliš co spořit,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.
Odborníci odhadují, že by se příspěvky na spoření mohly omezit jen na ty, kteří prokazatelně spoří jen na novou stavbu, popřípadě rekonstrukci. Ostatní by o příspěvky mohli přijít od ledna 2024 a týkat by se to mělo navíc jen nových smluv.
„Já opravdu budu důrazně doporučovat vládě, aby se to netýkalo již uzavřených smluv. Ve chvíli, kdy bychom zpětně měnili uzavřené smlouvy, považoval bych to za podvod na lidech,“ sdělil ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček.
Spor o výchovné
Větší třenice na politické scéně by ale mohla být o výchovné – tedy 500 korun pro ženy k důchodům za každé vychované dítě. To má být totiž navíc teprve od ledna zavedeno.
„Nechci dělat změny ve výchovném. Máme to i v prohlášení vlády, které říká, že chce do důchodu mezigeneračně promítnout solidaritu. Tento nástroj ocení naše maminky, babičky, co nás vychovaly. Za to, že obětovaly část svojí kariéry, mají nižší vyměřovací základ na důchodech,“ vysvětlil Jurečka.
„To výchovné vyjde stát na 19,5 miliardy ročně,“ argumentoval Weiss.
Podle politologa Jana Kubáčka ale lidovci nemohou ustoupit. „Strana lidová nemůže prohrát, nemůže ustoupit. Neboli by to byla dvojí porážka, dvojí ostuda. Nejprve to prohlašovat a následně to rušit, to prostě bolí dvakrát a je to velký debakl před voličem,“ popsal.
I proto se o výchovném ve vládní koalici ještě povedou náročné debaty.
