Do sněmovních voleb zbývá přesně 100 dní. Většina partají rozjela kampaň, agentury chrlí průzkumy s předvolebními výsledky. Jaká strana je nejblíž vítězství? A co nám politici slibují?
- Průzkumy
Sněmovní volby se uskuteční 8. a 9. října. K volebním urnám se chystá zhruba 66 procent Čechů, ukázal průzkum agentury Median. O prvenství se podle předvolebních průzkumů perou tři uskupení. Vládní hnutí ANO, koalice Pirátů a STAN a koalice Spolu, kterou tvoří ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.
Čtvrté místo většinou obsazuje hnutí SPD. Komunisté a ČSSD se v některých průzkumech pohybují kolem sedmi procent, podle některých agentur by se ale tyto dvě partaje nemusely do Sněmovny dostat. Do dolní komory by naopak mohla vstoupit Přísaha Roberta Šlachty.
Pro porovnání jsme vybrali tři průzkumy, které vyšly během června. Ten nejčerstvější je od společnosti Kantar pro ČT. Podle Kantaru by volby vyhráli Piráti a Starostové s 24 procenty. Druhá by byla koalice Spolu s 23,5 procenta, třetí by skončilo ANO s 21,5 procenta.
Na čtvrtém místě je SPD s 12,5 procenta. Sněmovní práh by překročila i Přísaha se šesti procenty. KSČM a sociální demokraté by podle Kantaru zůstali mimo Sněmovnu.
Průzkum CVVM z 24. června se výrazně liší. Jako vítěz z něho vzešlo hnutí ANO s 24,5 procenta. Druzí na pásce se umístili Piráti a STAN s 22,5 procenta, koalici Spolu průzkum přisoudil 19,5 procenta. SPD se umístila čtvrtá s 9,5 procenta a KSČM s ČSSD by dostaly zhruba 7,5 procenta hlasů.
Jiné výsledky má i agentura Median z 1. června. Vítězství ve volbách by podle Medianu slavili Piráti a Starostové s 24 procenty, těsně za nimi by skončilo ANO s 23 procenty. Koalice Spolu by měla 19,5 procenta. Čtvrté na pásce by bylo hnutí SPD s 9 procenty. ČSSD by volilo 7 procent lidí, KSČM 6 procent.
- Jaká bude kampaň?
Podle dosavadního chování politiků to vypadá, že kampaň bude plná pomluv a osobních invektiv. Expert na politický marketing Karel Komínek už dříve CNN Prima NEWS řekl, že nás čeká velmi emoční kampaň.
Opozice bude podle Komínka v kampani často využívat argument, že během pandemie v Česku zemřelo 30 tisíc lidí. „Nebude ani chvíli váhat a bude se snažit přišít to Babišovi. Teď to ještě není vidět, rozjíždí se očkování, čísla padají. Bude to velmi ostrá a emočně vyhrocená kampaň,“ míní Komínek.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zatím v kampani útočí především na Piráty. Koalici Pirátů a STAN označil za „multikulturní ekofanatický pirátostát“.
- Klíčová témata: Zdravotnictví, daně, bydlení, koronavirová krize
Hlavními tématy v nadcházejících volbách by měly být bezpečnost občanů a stav zdravotnictví – myslí si to 90 procent oslovených lidí v průzkumu, vyšlo Medianu pro ČRo. Lidé považují za důležitý i stav veřejných financí a životní úroveň obecně. Politici by se měli podle respondentů zaměřit i na řešení koronavirové krize.
Co říkaly předvolební průzkumy v červnu?
- Kantar 27. června
Piráti a STAN 24 procent, koalice Spolu 23,5, ANO 21,5, SPD 12,5, Přísaha 6 procent, KSČM a ČSSD mimo Sněmovnu
- CVVM 24. června
ANO 24,5 procenta, Piráti a STAN 22,5 procenta, koalice Spolu 19,5 procenta, SPD 9,5 procenta, KSČM a ČSSD 7,5 procenta
- Median 1. června
Piráti a STAN 24 procenta, ANO 23 procent, Spolu 19,5 procenta, SPD 9 procent, ČSSD 7 procent, KSČM 6 procent
A přesně tato témata mají strany napříč politickým spektrem v programu. ČSSD představila desatero pro volby. Bude prosazovat progresivní zdanění a zrušení daňových výjimek pro velké korporace. Zajistit chce i to, aby vlastní bydlení bylo dosažitelnější. Sociální demokraté plánují bojovat proti privatizaci zdravotnictví a zaměřit se na růst platů v sociálních službách i mimo ně.
Piráti a STAN vyhlásili boj proti korupci a lákají voliče například na digitální revoluci. Stát by měl být podle Pirátů a Starostů méně byrokratický. Za cíl si kladou také zvýšení kvality školství a zajištění účinné zdravotní péče.
Pro koalici Spolu je prioritou číslo jedna snižovat státní dluh a udělat pořádek v daních. Koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL se plánuje zaměřit i na životní prostředí, slibuje také podpořit dostupné bydlení.
SPD láká voliče na to, že zlevní potraviny a zabrání nelegální migraci. Komunisté zase chtějí prosadit minimální mzdu alespoň 20 tisíc korun (nyní je 15 200 korun) a 35hodinový pracovní týden při zachování mzdy. I komunisté lákají na to, že zajistí levnější bydlení.
- Kdo může vládnout?
Po volbách bude mít karty v rukou prezident Miloš Zeman. Je to právě hlava státu, kdo vybere budoucího předsedu vlády. Zvyklostí je, že prezident pověřuje sestavením kabinetu vítěze voleb. Jenže letos to je kvůli koalicím trochu složitější.
Zeman totiž dlouhodobě zastává názor, že předvolební koalice je něco jiného než strana, která jde do voleb sama. „Jestliže si nějaká poměrně silná strana na sebe navěsí dva nebo tři pětiprocentní prťousky, je to podvod,“ prohlásil Zeman v nedělní Partii na CNN Prima NEWS.
Může se tak stát, že ve volbách zvítězí koalice Pirátů a STAN nebo koalice Spolu, vládu ale bude sestavovat hnutí ANO. Vláda potom musí předstoupit před Poslaneckou sněmovnu a požádat o důvěru. Pokud ji nezíská, vybírá prezident znovu.
Sestavením vlády může klidně pověřit stejného člověka. Tak to bylo i po posledních sněmovních volbách před čtyřmi lety. Andrej Babiš předstoupil před Sněmovnu s menšinovou vládou ANO, důvěru nezískal. Poté dostal od Zemana druhý pokus, dohodl se na koalici s ČSSD. Menšinovou vládu tolerovali komunisté.
Pokud by ani druhý pokus nevyšel, předsedu vlády potom navrhuje šéf Poslanecké sněmovny. Tím je v současnosti Radek Vondráček z hnutí ANO, po volbách si ale budou poslanci volit předsedu nového. Po volbách tak může nastat ještě velký boj.
Velká předvolební debata na CNN Prima NEWS
A jak to vidí 100 dní do voleb lídři politických stran? Sledujte ve čtvrtek speciální debatu na CNN Prima NEWS. Ve 20 hodin se v ní střetnou zástupci KSČM, ČSSD, Trikolóry, Svobodní a Soukromníci a hnutí Přísaha. Ve druhé části od 21 hodin vystoupí zástupce koalice Pirátů a Starostů, koalice Spolu, hnutí ANO a hnutí SPD.
Od 22:00 na jejich místa usednou bývalí politici. Role komentátorů současného politicko-společenského dění v České republice by se měli zhostit například expremiéři Mirek Topolánek a Jiří Paroubek nebo bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.