Stovky schodů i unikátní výzdoba s opálem. Vydejte se do Koněpruských jeskyní

Koněpruské jeskyně

Koneprusy

Máte rádi tajemná místa, kde se setkáte s historií starou miliony let? Návštěva Koněpruských jeskyní na Berounsku je k tomu přímo ideální. Pořad Prima Česko vzal své diváky až do míst, kde byly jeskyně objeveny. A také do prostor, kam se běžný návštěvník nedostane.

Koněpruské jeskyně byly objeveny náhodou v roce 1950. Bylo to v září při odstřelu skály.

Asistent spadl z 12 metrů

Dostat se do nitra Koněpruských jeskyní, než byly vůbec objeveny, nebylo nic jednoduchého. Nejdříve bylo potřeba odstranit suť a vápenec a vyvézt je ven. Teprve potom bylo možné, aby se ti, kteří jeskyně objevili, dostali dál.

„Objeviteli byli čtyři lomařští pracovníci a jmenovali se Štěpán, Jiránek, Chvojka a Mareš,“ řekl průvodce Matyáš Horný.

Objevování jeskyní provázely ale i úrazy. V roce 1950, tedy v době, kdy se jeskyně teprve prozkoumávala, spadl při spouštění Vlastimil Letošník, asistent grafické fakulty Karlovy univerzity, z výšky dvanácti metrů. Měl štěstí, protože si zlomil pouze nohu.

Kondice se bude hodit

Než se dostanete zase zpět na povrch, musíte přejít neuvěřitelných 521 schodů. Ale ta podívaná za to stojí. V Proškově dómu si můžete prohlédnout stalagmit, kterému se říká mohyla, protože je největší v Českém krase. A k vidění je také unikát, koněpruské růžice. „Výzdoba první generace včetně koněpruských růžic obsahuje opál, což je nekrystalická neboli amorfní forma oxidu křemičitého,“ prozrazuje průvodce Ondřej Stárek a dodává: „A právě tento kámen reaguje na ultrafialové světlo.“

I když výprava do Koněpruských jeskyní může působit velmi dobrodružně, vůbec není třeba se bát. Všechny cesty jsou nejen schůdné, ale také plně osvětlené. O bezpečí návštěvníků se navíc starají průvodci.

Diváky pořadu Prima Česko jistě zaujalo spodní patro Koněpruských jeskyní, a to proto, že běžným návštěvníkům zůstává nepřístupné. Přitom i v něm je k vidění unikátní krápníková výzdoba.

Penězokazecká dílna je v podzemí

Co ale návštěvníci uvidí bez potíží, je penězokazecká dílna. „Penězokazci v podzemí byli v 15. století, konkrétně na konci vlády Jiřího z Poděbrad kolem roku 1492. Poznalo se to podle nalezených mincí. Pravé penízky byly stříbrné, falešné tu vyráběli z měděného plechu,“ vysvětlil Tomáš Vinš, provozní technik.

Navštívit jeskynní komplex určitě stojí za to. Třeba jsme vás inspirovali a při jednom z letních výletů zamíříte právě sem.

Tagy:
hudba průvodce jeskyně Univerzita Karlova Praha okres Beroun Jiří z Poděbrad Vlastimil Letošník