Obří teleskop
Horké chvilky zažili pracovníci NASA, kteří zaznamenali kolizi moderního vesmírného teleskopu pojmenovaného po někdejším šéfovi americké vesmírné agentury Jamesi E. Webbovi. Jeden z pozlacených plátů, který slouží jako zrcadlo, dostal zásah mikrometeoroidem. Podle vědců však dalekohled funguje dál.
Střet s vesmírným smetím se udál mezi 23. a 25. květnem, uvedla americká stanice CNN s odkazem na informace z NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír). Jedno ze zrcadel Webbova teleskopu zasáhl takzvaný mikrometeoroid.
Mikrometeoroidy jsou malé částice, které se pohybují vesmírem, a i přes svůj nepatrný rozměr i hmotnost představují poměrně velké nebezpeční pro jakýkoli typ kosmické lodi nebo jiný obdobný stroj. A to hlavně kvůli své velmi vysoké rychlosti, která běžně dosahuje několika kilometrů za sekundu.
Všechno funguje, vzkazují vědci
„Teleskop dál funguje na úrovni, která výrazně předčí požadavky mise. Přesto došlo k malému defektu na zaslaných datech,“ uvedl tým, který se o Webbův teleskop stará a řídí jeho misi. Nyní bude následovat hlubší analýza dopadů srážky s mikrometeoroidem.
Podle vědců je ale přístroj konstruovaný tak, aby podobným situacím dokázal úspěšně čelit. Během pozemských příprav na misi byla srážka s vesmírným smetím simulována, neboť prostor je takovými částicemi zkrátka vyplněn. Nicméně květnová srážka byla větší, než na jaké byl Webbův teleskop ještě na Zemi testován.
Pátá, a dosud největší kolize
NASA uvedl, že šlo již o pátou srážku Webbova teleskopu s mikrometoroidem během jeho plavby vesmírem. Byla však zatím nejsilnější. Tým zároveň zdůraznil, že kolize nijak nenarušila „jízdní řád“ mise a že přístroj za deset miliard dolarů (asi 230 miliard korun) je schopen beze zbytku dál plnit své úkoly.
Webbův teleskop je nástupcem Hubbleova vesmírného dalekohledu. Ze Země odstartoval za pomoci rakety Ariane 5 25. prosince loňského roku. Jeho vývoj započal v roce 1996, původně se počítalo se startem v roce 2007. Kvůli několika zpožděním však byla výroba dokončena před šesti lety a poté následovala rozsáhlá testovací fáze. Postupně se má dostat do vzdálenosti, která bude asi o 1,5 milionu kilometrů blíže Slunci než Země. Očekává se, že Webbův teleskop bude schopen nahlédnout do období asi 180 milionů let kosmického času po velkém třesku.
