Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Počet dětí a studentů, kteří navštěvují veřejné školy, se s rostoucím věkem zvyšuje. Na úterní tiskové konferenci to uvedli zástupci Českého statistického úřadu. Zatímco soukromé základní školy navštěvují jen necelá tři procenta žáků, středoškolské vzdělávání mimo veřejný sektor vyhledávalo v loňském školním roce až 15 procent studentů.
ŽIVĚ: Tisková konference Českého statistického úřadu k zahájení školního roku.
Posted by CNN Prima NEWS on Tuesday, August 25, 2020
Po středoškolském studiu může být jednou z cest dalšího vzdělávání vyšší odborná škola. Tam možnosti navštěvovat soukromé instituce využila až třetina studentů. Co se týče samotného podílu škol, tak vysokých soukromých je dokonce více než veřejných, konkrétně 32 ze 60. Na vysokých školách obecně nejvíce lákají obory věnující se obchodu, administrativě a právu. Naopak nejméně zaměření lesnictví a zemědělství.
Láká ekonomika i strojírenství, platy učitelů rostou
Na středních školách, v oborech zakončených výučním listem, studuje nejvíce lidí strojírenství, gastronomii nebo hotelnictví. Na maturitních oborech je zase největší zájem o ekonomiku, administrativu a opět strojírenství. Na oborech s výučním listem studuje 68 procent chlapců, na gymnáziích zase 56 procent dívek.
Během tiskové konference došlo také na téma rostoucího platu učitelů. Medián (pozn.red. prostřední hodnota) hrubé mzdy se zvyšuje zejména v posledních dvou letech. Učitelé v mateřských školách si podle zmíněné hodnoty přišli v roce 2019 na více než 33 500 korun. U kantorů základních a středních škol to bylo více než 40 tisíc.
V porovnání například s rokem 2015, kdy učitelé v mateřských školách brali necelých 24 tisíc a na základních a středních kolem 28 tisíc, se v některých případech jedná skoro o třetinový nárůst.
Problémy s distanční výukou
Minulý školní rok byl značně poznamenaný pandemií koronaviru, kdy 11. března byly všechny školy uzavřeny a až v průběhu června se mohli někteří žáci vrátit do lavic, ale jen v omezeném počtu, za přísných hygienických podmínek a zejména šlo o dobrovolné rozhodnutí rodičů. Místo klasické výuky se muselo přejít na distanční, neboli on-line po internetu.
Té se podle Českého statistické úřadu a České školní inspekce neúčastnila až pětina žáků ze středních škol z oborů z výučním listem. Naopak u studentů gymnázií se jednalo jen o čtyři procenta. Nejčastějším problém, že se ne všichni mohli do distanční výuky zapojit, byl problém s připojením k internetu nebo chybějící vybavení typu počítače, chytrého telefonu nebo tabletu.
Svou roli prý také sehrála motivace žáků, zejména na středních školách. Někde se na neúčasti ve virtuálním vyučování podepsala pracovní vytíženost rodičů a sociální situace či vyloučení ze společnosti.
