Středula: Vládě dávám dva týdny. Nepřejme si generální stávku po vzoru Francie

Přístup vlády není akceptovatelný. S nikým z nás nejednala a nevede dialog. Pokud se nechce bavit o změnách, situaci to zhorší, opřel se do kabinetu Petra Fialy (ODS) odborový předák Josef Středula v rozhovoru pro web CNN Prima NEWS. Další postup chce rozseknout na konci měsíce na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a zhodnotit, jak se situace posunula od vyhlášení stávkové pohotovosti. „Nepřejme si francouzský scénář, pojďme se domluvit,“ dodal na konto generálních stávek, kterými odbory hrozí.

Na jednání tripartity jste šel už s tím, že odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Jaká tam byla atmosféra? Neomlátili vám o hlavu, že jste konal dřív, než jste si sedli ke stolu?
Nejsem specialista ani psycholog, abych uměl odhadnout, jaké byly na jednání emoce. Ani není mým cílem to soudit. Jednali jsme ale dlouho, dostali jsme prostor, abychom řekli své podněty. Problém je ale v tom, že ani tak vláda nechce v zásadních věcech nic změnit. To akceptovatelné není.

Jinými slovy z toho čtu, že kabinet nepřistoupil na žádnou z vašich podmínek.
Ani nám, ani zaměstnavatelům. Nikomu. Je otázka, jestli se o svých návrzích chtějí bavit a případně i něco změnit. Pokud ne, tím je pak situace horší. To už potom není dialog, ale monolog, když vláda něco řekne, a tak to i bude, aniž by se o věcech debatovalo. Což může náladu ve společnosti ještě zhoršit.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Odbory nabily mocnou zbraň. Generální stávkou mohou ochromit dopravu, služby i celý stát

Nabídli jste vládě vlastní řešení?
Navrhujeme, aby se daňové změny dostal stavu před 1. lednem 2023. Státu by to přineslo 55 miliard korun na příjmové stránce. Řada jiných avizovaných opatření by se pak nemusela vůbec dělat. A proč děláme změny v DPH, když mají negativní dopad a zvyšují deficit veřejného rozpočtu? Nechápu to. Uvidíme, jakým způsobem k tomu vláda přistoupí.

Stále platí, že jste nedostal žádné podrobnější materiály k avizovaný změnám?
Ne. Na mou výzvu z pátečního rána, zda vůbec dostaneme nějaké podklady, poslali z vlády jen to, co zveřejnili na tiskové konferenci. Tedy stejné materiály, které už měla média, nic navíc. Jsem si vědom, že existuje širší dokument k navrhovaným změnám, ostatně o něm hovořil i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Chtěli bychom je vidět, aby se dalo reagovat a debatovat nad konkrétními body. Nestačí jen vědět, co navrhují, ale také proč. Nic z toho nemáme.

Legislativní verze vládních důchodových a daňových opatření se teprve formuje. Očekáváte „skryté strašáky“, jako tomu třeba bylo během covidové pandemie?
Určitě. O tom jsem přesvědčený, to už tak prostě bývá. Legislativní proces je i o tom, že zásadní připomínky řešíte. Pokud to ale ve výsledku dopadne tak, že vláda povede komunikaci stylem „díky za názor, ale my ho neakceptujeme“, nejde o žádnou debatu. Kabinet s nikým nic nediskutoval, přestože obdržel naše výzvy. Chceme vidět detaily, ne to, co předložili celé veřejnosti. Obzvlášť dotace mohou být problém.

V čem konkrétně? Je to největší výseč z úsporného koláče.
Není to legrace. Jsou zde firmy, které vyrábějí opravdu základní produkty nebo pracují s obnovitelnými zdroji a jsou v některých případech odpuštěni od ekologických poplatků. Nevíme, kterých společností se opatření dotkne. Před konáním tripartity nám ministr financí řekl, že seznam konkrétních bodů k dotacím nezveřejní. Zdůvodnil to tím, aby nikdo nemohl lobbovat. Jenže to pak vypadá, že ani vláda není pevná v tom, co navrhuje. Je tam spousta otazníků.

Nepřejme si francouzský scénář. Uděláme všechno pro to, aby nenastala – ovšem tím způsobem, že budeme schopni se domluvit. Ne tím, že to někomu zakážeme.

Všechno se dá řešit pouze tím, že daná opatření položíte v detailech na stůl. Teprve pak si můžete udělat celkový obrázek. A ten se může přeměnit k horšímu. To přece nikdo nechce, o všem se dá debatovat. Proto přístupu vlády nerozumím. Ani na tiskové konferenci neřekli v první části vůbec nic. O nemocenské neřekli nic, dokud se nezeptali novináři.

Máte pro vládu nějaký termín, kdy by měla podniknout nějaké kroky? Nebo kdy naopak budete plánovat další postup?
Ano, 30. května máme sněm ČMKOS. Neznamená to nutně, že tam budeme řešit, co bude, nebo nebude, i když to nevylučuji. Ale přijde tam první zásadní zhodnocení situace od vyhlášení stávkové pohotovosti. Přijede přes sto lidí, včetně regionů.

Hypoteticky, kdyby vláda nepřistoupila na vaše požadavky, máme pak opravdu očekávat generální stávku? Přece jen nejde v České republice o příliš běžnou záležitost, třebaže ve Francii jich za poslední půlrok stihli rovnou deset…
Upřímně – nepřejme si francouzský scénář. Uděláme všechno pro to, aby nenastal. Ovšem tím způsobem, že budeme schopni se domluvit. Ne tím, že to někomu zakážeme. Vláda nás kritizuje, co si to se stávkovou pohotovostí dovolujeme, buďme ale rádi, že takový nástroj existuje. Díky němu se v Československu změnil režim. To nicméně není náš cíl, když nyní máme svobodné volby. Chceme jen změny, které by zmírnily dopady vládních opatření na rodiny.

Kdo všechno je za stávkovou pohotovost? Máte dostatečnou podporu?
Ke stávkové pohotovosti se připojila řada odborů, celkem je to více než sto tisíc lidí. Připojil se i dopravní svaz DOSIA nebo „škodováci“ z automobilky. O podpoře s námi chce jednat také Bohumír Dufek a jeho Asociace samostatných odborů (ASO) jako druhá odborová centrála. Nemám s tím problém.

Tagy: