Stres během těhotenství může ovlivnit mozek dítěte. Pandemie situaci nepomáhá

Stres, který žena pociťuje během těhotenství, může ovlivnit vyvíjející se mozek jejího nenarozeného dítěte. Uvádí to nová studie zveřejněná v americkém lékařském časopise JAMA Network Open. Během pandemie koronaviru se přitom míra stresu u některých žen až ztrojnásobila.

U plodů nastávajících matek s vyššími hladinami úzkosti vědci zaznamenali slabší vazby mezi dvěma oblastmi mozku zapojenými do řídících a „vyšších“ kognitivních funkcí a zároveň silnější vazby mezi jeho částmi spojenými s emocemi a chováním.

Studie reflektuje nedávný výzkum, který odhalil přímý dopad stresu matky na budoucí vývoj dítěte. „Zdá se, že toxické úrovně úzkosti mají přímý vliv na způsob, jakým je mozek plodu v děloze tvarován a organizován,“ uvedla autorka studie Catherine Limperopoulosová, která řídí Institut pro rozvoj mozku v Children's National ve Washingtonu, D. C. „To, co zažívá nastávající matka, zažívá také nenarozené dítě,“ dodala.

„Toxická“ úroveň úzkosti byla ve studii definována jako hladina stresu, která narušuje schopnost ženy úspěšně plnit své každodenní povinnosti, ne však natolik, aby u ní mohla být diagnostikována duševního nemoc nebo porucha.

Hormony „bojuj nebo utíkej“

Stres způsobuje, že hypofýza a nadledviny zaplavují tělo tzv. hormony „bojuj nebo utíkej“, které nám původně měly pomoci uniknout před divokými zvířaty a ostatním nebezpečím. Dnes žijeme s chronickým stresem a tyto chemikálie, které zahrnují stresový hormon kortizol, mají schopnost překonat placentární bariéru mezi matkou a dítětem.

Souvislost mezi stresem a vývojem mozku plodu je obzvláště znepokojivá u žen, které jsou těhotné během pandemie, uvedla Limperopoulosová. Její předchozí výzkum zjistil, že se stres u těhotných žen v době koronaviru zdvojnásobil, někdy dokonce ztrojnásobil. „A existují další publikované studie, které potvrzují, že těhotné ženy hlásí během pandemie velmi vysokou hladinu stresu,“ sdělila.

„Je opravdu důležité, abychom upozorňovali ženy na skutečnost, že vysoká úroveň stresu může mít vliv na vývoj jejich dítěte, a nasměrovali je k možnostem, které jim mohou pomoci lépe zvládat stres během pandemie i mimo ni,“ vysvětlila Limperopoulosová.

Neurobehaviorální deficity

Předchozí výzkum spojil stres, úzkost a depresi u těhotných matek se sociálními, emočními a behaviorálními problémy u jejich potomků v pozdějším věku. Klinické studie zjistily neurobehaviorální deficity jako je porucha motorické koordinace, vyšší emoční reaktivita a jazykové zpoždění u dětí narozených stresovaným matkám.

Limperopoulosová zveřejnila na začátku tohoto roku výzkum, který zjistil, že vysoká úroveň stresu během těhotenství narušila biochemii mozku dítěte a růst hipokampu – oblasti mozku, která se podílí na tvorbě nových vzpomínek, což souvisí také s učením a emocemi.

Předchozí studie odhalily neobvyklé elektroencefalografické vzorce v čelních lalocích dětí spolu se změnami v bílé hmotě odpovědnými za organizaci komunikace mezi různými částmi mozku.

Stres má také vliv na předčasný porod. Podle výzkumu zveřejněného v červenci měly ženy, které se s ním nebyly schopny během měsíců a dokonce i let před početím vyrovnat, kratší těhotenství než jiné matky. „Každý den v děloze je důležitý pro růst a vývoj plodu,“ uvedla hlavní autorka této studie Christine Dunkel Schetterová, významná profesorka psychologie a psychiatrie, která toto téma roky zkoumala v Laboratoři stresových procesů a těhotenství na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.

Další studie zveřejněná tento měsíc zjistila, že ještě před početím stres matky může zkrátit délku telomer dítěte, sloučeninových struktur DNA umístěných na špičkách našich chromozomů. Jsou zodpovědné za ochranu našich buněk před stárnutím. Zkrácené telomery byly spojeny s vyšším rizikem srdečních onemocnění, rakoviny a předčasného úmrtí.

Výzkumu se zúčastnilo 50 žen

Poslední výzkum publikovaný v JAMA Network Open a vedený Limperopoulosovou analyzoval úrovně stresu 50 žen mezi 24. a 39. týdnem těhotenství. Vzorek se podle časopisu skládal ze vzdělaných žen, které se předtím již zúčastnily větší studie o vývoji mozku plodu. Žádná z nich neužívala léky.

V den, kdy ženy vyplnily široce využívané a ověřené dotazníky o stresu, úzkosti a depresi, vědci provedli vysoce citlivé skenování mozku jejich vyvíjejících se dětí. „Vyšetření nepoškozují nastávající matku ani plod,“ řekla Limperopoulosová.

Studie sleduje matky a kojence do 18 měsíců věku dětí. Limperopoulosová chce zjistit, zda jsou následky během těhotenství ovlivněny i faktory prostředí. „A co je důležité, jsme schopni měřit preventabilní vlivy na plod před narozením,“ uvedla.

Limperopoulosová zdůraznila, že rizikové faktory stresu, úzkosti a deprese jsou upravitelné. Přesto „u 75 procent žen, které mají během těhotenství problémy s duševním zdravím, zůstávají nezjištěny, protože u nich systematicky nevyšetřujeme problémy,“ sdělila Limperopoulosová.

Více pozornosti psychickým problémům

„Skutečně musíme věnovat pozornost problémům duševního zdraví během těhotenství, protože se netýkají pouze těhotných žen. Zdá se, že mají trvalé dopady na dítě,“ vysvětlila Limperopoulosová. „Pokud můžeme jako společnost provést změny, co pomohou dát těhotným ženám možnosti, které potřebují, a zajistit jim bezpečné a podpůrné prostředí před a během těhotenství, může to mít významný dopad na zdraví jejich dětí,“ dodala Judith Carrollová, docentka psychiatrie a biobehaviorálních věd.