Lidé, kteří nejedí maso, jsou údajně náchylnější ke zlomeninám. Zdroj: Pixabay
Vegani a vegetariáni jsou náchylnější k lámání kostí než ti, kteří jedí maso, ukazuje studie zveřejněná v časopise BMC Medicine. Veganům častěji hrozí zlomeniny nohou, obratlů a v oblasti boků, vegetariánům a pescetariánům zlomeniny kyčlí.
Již předchozí výzkumy ukázaly, že vegetariáni mají nižší minerální hustotu kostí, tedy „míru množství minerálů, většinou vápníku a fosforu, obsažených v určitém objemu kostí.“ Navzdory tomu byla souvislost mezi vegetariánskou stravou a riziky zlomenin doposud nejasná. „Toto je první komplexní a dosud největší studie zaměřená na rizika zlomenin na různých místech těla spojených s různými stravovacími návyky lidí,“ uvedla vedoucí výzkumu Tammy Tongová, výživová poradkyně z Nuffield Department of Population Health na univerzitě v Oxfordu.
Měsíc veganem: Jaké benefity vám rostlinná strava přinese a co udělá s vaším tělem?
Užívali jste si přes prázdniny grilování? S koncem léta je ideální čas dopřát tělu očistu od těžce stravitelného masa. Zkuste vydržet měsíc na rostlinné stravě. Odlehčíte tím svému tělu a částečně i životnímu prostředí.
Téměř 55 tisíc relativně zdravých dospělých z Velké Británie odpovědělo v letech 1993 až 2001 na dotazník týkající se stravy, sociodemografie, životního stylu a zdravotní anamnézy. Výzkumníci je pak pro jejich následné sledování v roce 2010 kategorizovali podle stravy na jedlíky masa, pescetariány (z masa jedí pouze ryby), vegetariány (nejedí žádné maso) a vegany (nejedí žádné maso ani živočišné výrobky).
Do roku 2016 vědci u respondentů zaznamenali 3 941 zlomenin. Ve srovnání s těmi, kteří maso jedí, vykazovali vegani o 43 procent vyšší riziko zlomenin nohou, obratlů a v oblasti boků. Vegetariáni a pescetariáni si zase častěji zlomili kyčel.
Většina účastníků výzkumu byli běloši, zejména ženy. „Je proto zapotřebí další výzkum,“ uvedla profesorka Katherine Tuckerová z univerzity v Massachusetts, která na studii nespolupracovala.
Vápník se lépe vstřebává ze živočišných potravin
Podle Tuckerové mohou být ale důležité i jiné faktory, které studie nezkoumala, například rozdíly mezi vápníkem v živočišné a rostlinné stravě. „Většinou se lépe vstřebává ze živočišných potravin,“ řekla Tuckerová. „Někteří vegetariáni říkají: ‚Když se podíváte na jídelní stůl, mám vápníku dostatek.' Ale vápník v celých zrnech je vázán fytáty a v zelené listové zelenině oxaláty,“ vysvětlila. To způsobuje, že se ve střevě neuvolňuje a lidský organismus jej neabsorbuje snadno.
