Střeva mluví s mozkem, ukázala studie. Ovlivňují stres i duševní zdraví, nabízí se nová léčba
To, jak dobře zvládáte stresové události, může úzce souviset s vaším střevním mikrobiomem. Odhaluje to studie publikovaná v Nature Mental Health, která se na „komunikaci“ mezi střevem a mozkem zaměřila. Odborníci zjistili, že ti, kteří jsou vůči vypjatým situacím více odolní, mají tuto schopnost biologicky zapsanou v mikrobiomech. Stres však není jedinou věcí, kterou ekosystém drobných organismů v těle může ovlivnit.
Střevní mikrobiom – ekosystém drobných organismů uvnitř každého lidského těla – se stává novou úrodnou půdou pro studium řady psychiatrických stavů a neurologických onemocnění. Výzkumy prokazují, že mozek a střeva spolu neustále komunikují a že změny v mikrobiomu souvisejí s náladou a duševním zdravím.
ČTĚTE TAKÉ: Alarmující výsledky výzkumu. Desetina mladých Čechů trpí těžkou depresí. Nemá jim kdo pomoct
Studie publikovaná v červnu v časopise Nature Mental Health nyní navíc odhalila, že v mikrobiomech lidí, kteří jsou vysoce odolní vůči stresovým událostem, se nacházejí odlišné biologické znaky.
„Přesnost, s jakou se tyto vzorce objevily, byla opravdu úžasná,“ uvedla Arpana Churchová, neuroložka z Goodman-Luskinova centra mikrobiomu na Kalifornské univerzitě, která novou studii vedla. Poslední výzkum je podle ní odrazovým můstkem pro budoucí studie na lidech, které by mohly nakonec vést i k léčbě. Může také pomoci experty nasměrovat k tomu, jak s pomocí mikrobiomu upravit stávající terapie v oblasti duševního zdraví.
Odolnost souvisí se záněty
Churchová a její tým rozdělili 116 dospělých účastníků studie bez diagnózy duševního zdraví do dvou skupin podle toho, jak se jim dařilo na škále psychické odolnosti. Následně prošli obrovské množství dat získaných ze zobrazování mozku, vzorků stolice a psychologických dotazníků a vložili je do modelu strojového učení, aby našli jasné vzorce, uvádí web NPR.
Čtěte také
Analýza přinesla několik klíčových spojení ve skupině lidí s vysokou odolností. Tou zásadní byl fakt, že u těchto lidí v mozku byl zvýšený počet znaků souvisejících s lepší regulací emocí a poznáváním.
„Představte si kognitivní nebo frontální část mozku jako brzdu. Vysoce odolní jedinci měli opravdu účinné brzdy a méně hyperstresových reakcí,“ podotkla Churchová. Následně se odborníci v rámci studie zaměřili na mikrobiom a zkoumali, co vše ovlivňuje.
U lidí, kteří byli vůči stresu odolnější, se objevily dva hlavní vzorce: aktivita jejich mikrobiomu souvisela se snížením zánětu a se zlepšením integrity střevní bariéry.
Zjištění odpovídá předchozímu výzkumu, který ukázal, že pacienti s různými psychiatrickými stavy mají jinou rovnováhu střevních bakterií, která zahrnuje více prozánětlivých bakterií a méně těch s protizánětlivými účinky. „Střevní bariéra absorbuje živiny – brání toxinům a patogenům proniknout do krevního oběhu. Když se tato bariéra stane ‚děravější‘, výsledný zánět působí jako stresový signál mozku, že vše není v pořádku,“ vysvětlila Churchová.
Mikrobiom komunikuje čtyřmi způsoby
Poslední studie nadále rozvíjí rychle se rozšiřující soubor prací o spojení mozku a střev. „Byl jsem opravdu nadšený, když jsem viděl, že se studie provádí na poměrně velké skupině lidí,“ sdělil Thomaz Bastiaanssen, bioinformatik, který studuje střevní mikrobiom a duševní zdraví na Amsterdam University Medical Center.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Děláte pro dítě to nejlepší, ale výchova drhne? Zaměřte se na typ osobnosti, radí psycholožka
V posledních letech podle něj vědci zjistili, že mezi střevy a mozkem existuje silný „obousměrný vztah“. Velká část těchto poznatků vychází z preklinických laboratorních studií na zvířatech – a také z některých pozorování na lidech. „To vše ukazuje na zhruba čtyři způsoby, jak mikrobiom komunikuje s hostitelem,“ uvedl Bastiaanssen.
Vedle imunitního systému jde o bloudivý nerv, který podle specialisty funguje jako superdálnice, jenž vede z mozku do střev a přímo komunikuje s mikrobiomem. Tyto střevní mikrobiomy komunikují také s centrálním nervovým systémem vylučováním neurotransmiterů, jako je serotonin a dopamin. Ve střevech se produkuje zhruba 90 procent serotoninu a zhruba 50 procent dopaminu.
Kromě toho může mikrobiom produkovat mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které mimo jiné pomáhají udržovat střevní bariéru a působí protizánětlivě na mozek.
Čtěte také
V loňském roce Jane Fosterová, neuroložka z UT Southwestern Medical Center, zjistila, že u lidí s depresí, kteří trpěli zvýšenou úzkostí, bylo evidováno méně bakterií souvisejících s produkcí těchto mastných kyselin. Jiné studie vědců z Nizozemska zase odhalily, že mikrobiomy s menší rozmanitostí bakterií mohou předpovídat depresi, přičemž klíčový může být právě počet bakterií.
Probiotická léčba stresu? Zatím ne
Někteří odborníci se po publikování poslední studie snaží výsledky zahrnout do léčebných postupů s využitím nejrůznějších diet, prebiotik a probiotik. Podle Bastiaanssena však složitost mikrobiomů vyžaduje jiný přístup, než jaký se obvykle používá při vývoji léčiv, který se obvykle zaměřuje na nalezení molekuly nebo léku.
Podle něj se snaha kolegů z oboru rovná tomu, když se někdo snaží vypěstovat les na poušti skrze zasazení několika semínek. „Je zřejmé, že to nebude fungovat,“ zdůraznil s tím, že chápání mikrobiomů je teprve na začátku.
„Odhalili jsme spojení mikrobiomu, osy střevo-mozek. Máme opravdu spolehlivé důkazy. Další otázkou, které teď musíme porozumět, je, jak přesně to funguje,“ dodal. Podle Fosterové se jedná o otázku následujícího desetiletí, než bude výzkum mikrobiomů a jeho spojení s mozkem zahrnuto do klinické péče o pacienty. Věří, že jednoho dne by mohla vzniknout „probiotická směs, která by mohla pomoci zmírnit stres a zabránit vzniku některých onemocnění“.
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
