Eliášova štola v Úsilném
Procházka Eliášovou štolou na jihu Čech je příjemným dobrodružstvím, na nějž by měl být každý patřičně vybaven – minimálně vhodným obutím a bezpečnostní helmou. Ty po východu ze štoly sice vrátí, ale odnese si zážitek, který už mu ani po odjezdu z obce Úsilné nikdo nevezme.
Novým vchodem do Eliášovy štoly v Úsilném se návštěvníci dostanou do hloubky pěti metrů pod zem a postupně sestoupí ještě víc, až osmnáct metrů pod úroveň silnice. „Hned po třech letech se na stěnách začala tvořit brčka, ale jelikož je málo spodní vody, tak se nám zkracují a mizí,“ vykládá František Šebesta, průvodce Eliášovou štolou, o usazeninách.
Vstup do Eliášovy štoly Zdroj: archiv CNN Prima News
Prostor v Eliášově štole je velmi stísněný. Zdroj: archiv CNN Prima News
Prostor v Eliášově štole je velmi stísněný. Zdroj: archiv CNN Prima News
Sestup do Eliášovy štoly Zdroj: archiv CNN Prima News
Krápníky v Eliášově štole Zdroj: archiv CNN Prima News
Krápníkům, které vedle sebe vznikají ve větším množství i déle než 200 let, se říká také záclonky. Zdroj: archiv CNN Prima News
Krápníky v Eliášově štole v Úsilném Zdroj: archiv CNN Prima News
Vstup do Eliášovy štoly Zdroj: archiv CNN Prima News
Prostor v Eliášově štole je velmi stísněný. Zdroj: archiv CNN Prima News
Prostor v Eliášově štole je velmi stísněný. Zdroj: archiv CNN Prima News
Sestup do Eliášovy štoly Zdroj: archiv CNN Prima News
Krápníky v Eliášově štole Zdroj: archiv CNN Prima News
Krápníkům, které vedle sebe vznikají ve větším množství i déle než 200 let, se říká také záclonky. Zdroj: archiv CNN Prima News
Krápníky v Eliášově štole v Úsilném Zdroj: archiv CNN Prima News
Veřejnost do odvodňovací štoly mohla poprvé vstoupit v roce 2009, kdy byla část z jejích dvou a půl kilometrů zpřístupněna. Místy je štola dost úzká a taky nízká. „Nacházíme se v místech, kde jsou krápníčky a záclonky nejstarší. Podle geologa Václava Cílka i přes dvě stě let,“ říká František Šebesta v pořadu Prima Česko.
Dotýkání se krápníků povoleno
Necelých čtyři sta metrů dlouhá trasa vede po celou dobu po chodníčcích těsně nad vodou. „Na rozdíl od jiných systémů, štol neboli jeskyň můžeme u nás lehce sáhnout na krápníky,“ říká Radek Doležal, další z místních průvodců, a současně upozorňuje, že sahat je povoleno, lámat ale nikoli.
Ve štole Eliáš pracovalo trvale 90 havířů. Jednou ze zajímavostí je místo, kde průvodci pravidelně zjišťují stav spodní vody.
ČTĚTE TAKÉ: Sto let od smrti Jaroslava Haška: Navštivte dům, v němž strávil poslední měsíce života
Štola, která odváděla vodu z některých dolů ve stříbronosném rudolfovském revíru už v 16. století, sloužila až do 20. století jako zdroj pitné vody pro České Budějovice.
Vlastní ražba začala 20. července 1574 na den svatého Eliáše. Od té doby je štola pojmenována po tomto světci. „Jediná zachovaná štola je vlastně v Úsilném. A tato štola vedla až na Rudolfov, ale zbytek mimo Úsilného není přístupný,“ vykládá Jiří Malšovský, průvodce Hornického muzea Rudolfov.
A právě tam se mohou návštěvníci dozvědět o těžbě stříbra více. „V přízemí v expozici můžete vidět ukázky prvotěžby, která probíhala zhruba od poloviny 16. století do Bílé hory, pak už to skončilo,“ říká Jiří Malšovský.
Za pozornost stojí například model hornické roubenky, šachty nebo nástroje k těžbě nerostných surovin, uniformy či hornické sekyry zvané švancary. „Ve vitríně nesmí chybět ani další hornické atributy, což jsou třeba kahany, protože horníci si v dole potřebovali posvítit, když těžili stříbro,“ vysvětluje průvodce muzeem.
Láká vás dozvědět se ještě víc? Pak jste do Úsilného a Rudolfova srdečně zváni!
