Tuchorazská tvrz patří k nejkrásnějším z období pozdní gotiky u nás. Původně se jednalo o honosné hradní sídlo s palácem a střílnami, které nechal vybudovat Mikuláš z Landštejna. Dodnes se ale dochovala jen 23 metrů vysoká věž, která se majestátně vypíná mezi Kostelcem nad Černými lesy a Českým Brodem. Po řadu generací ovšem přetrvává pověst o tajné chodbě, která má vést až k černokosteleckému zámku. Zatím ji ale prý dokázala najít jen husa.
První zmínky o tuchorazské tvrzi pocházejí už z roku 1295. Věž, kterou obdivujeme i dnes, vznikla ve druhé polovině 15. století za vlády rodu Landštejnů a byla součástí rozsáhlého hradu. Mikuláš z Landštejna na stavbu povolal mistra Květoně, odchovance samotného Petra Parléře. „Mikuláš z Landštejna tady sídlil v roce 1477, byl to nejvyšší písař zemských desek. Byl to jeden z nejlépe placených zemských úředníků. Proto si mohl dovolit postavit tento hrad. Pak tady žili samozřejmě členové rodiny a poslední, kdo tady žil, byla Eliška z Landštejna, která se pak přestěhovala do svého sídla v Živošicích, kde i zemřela,“ vykládá Jan Psota, historik a publicista.
„Měli štěstí, většinou nevíme, kdy náš dědeček postavil náš soukromý domeček, a tady to víme. Je to 550 let,“ doplňuje František Vyšata, majitel tvrzi Tuchoraz.
Jak se stavělo kámen po kameni
Honosný hrad sloužil jako letní sídlo Landštejnů. Věž je dodnes ukázkou propojení obranného systému s pohodlným bydlením. „Zůstal v podobě věže, ale ten původní komplex byl daleko širší. Měl palác, dále střílny a baštu a další nějaké hospodářské budovy,“ říká v pořadu Prima Česko Jan Psota.
Z období pozdní gotiky se na pískovcových kvádrech dochovaly značky, kterými si kameníci označovali svoji práci. „Mistr, který stavbu řídil, sem dal navozit z blízkého lomu pískovcové kvádry. A řekl dělníkům, kameníkům, jak asi by to mělo vypadat. Dal jim nákresy, jaké potřebuje velikosti. A řekl: ,Abyste se nehádali za několik dní, co čí je, tak budete dělat značky,‘“ vykládá František Vyšata.
Kromě značek kameníků jsou na zdech i důlky od kulek, které připomínají dávnou bitvu, kdy Tuchoraz obléhala švédská vojska. „Hrad byl v roce 1639 dobýván, ale píše se, že dobyt nebyl. Posledním historickým mezníkem je rok 1770, kdy byl z větší části rozebrán a získaným kamenem byly vyspravovány hráze rybniční soustavy tady pod věží,“ zmiňuje historik.
Ve druhém podlaží tuchorazské věže se na zdech objevují červené nápisy. Jsou to hanlivé vzkazy v latině a staročeštině, které zde v 17. století zanechali Švédové, když Tuchoraz dobývali.
ČTĚTE TAKÉ: Oltář z lidských lebek a kostí: Unikátní památka v kostele sv. Jakuba Nejstaršího v Letařovicích
Druhé patro věže sloužilo k reprezentačním účelům a bylo vybaveno kamennými sedýliemi čili lavicemi, na kterých mohl majitel v případě ohrožení i spát. Hvězdicovou klenbu, která má ve svornících symbol landštejnské růže, vybudoval mistr Květoň a je kopií klenby Svatováclavské kaple v chrámu svatého Víta na Pražském hradě.
Legenda o tajném podzemí
Kromě architektonických skvostů je tuchorazská věž opředena několika legendami a tajemstvími, která mezi lidmi kolují po staletí.
Traduje se, že z nedalekého zámku v Kostelci nad Černými lesy sem na Tuchoraz měla vést tajná podzemní chodba. V jakých místech se nacházela, dodnes nevíme. Na své objevení teprve čeká. „Nevíme, jestli je to pravda, protože ta tajná chodba ještě nebyla objevena. Ale praví se, že manželka černokosteleckého hejtmana chovala v podzemí černokosteleckého zámku husy a jednou se jí jedna vydala trhlinou ze sklepa a při stíhání té husy se dostala až k Tuchorazi,“ vypráví Jan Psota.
„Pořád po ní pátrám. A už tady bylo několik návštěvníků, kteří říkali, že to umějí najít podle vlnění nebo podle proutků. No a vždycky mi ukázali tady na zahradě: Chodba začíná, pane, tady. Takže já jsem tam kopal. A pořád tu chodbu hledám a pořád jí nemůžu najít,“ říká František Vyšata.
A tak tajemství tuchorazského podzemí zůstává prozatím očím místních a návštěvníků neodhaleno.
