Vykolejený vlak převážející vápenec vykolejil u Chodové Plané 28. července 2019. Vznikla škoda ve výši 28 milionů korun.
Zdroj: Profimedia.cz

Vykolejený vlak převážející vápenec vykolejil u Chodové Plané 28. července 2019. Vznikla škoda ve výši 28 milionů korun.
Zdroj: Profimedia.cz

Strojvůdce nákladního vlaku, který vloni 28. července vykolejil u Mariánských Lázní, nevěděl, že v úseku je snížená rychlost, i když potřebné informace k dispozici byly. Drážní inspekce dospěla k závěru, že pokyn ke snížení rychlosti se ke strojvedoucímu nedostal včas, což ukázalo slabinu v předávání informací.

Vlak překročil v úseku maximální povolenou rychlost o 61 kilometrů za hodinu a ve vysoké rychlosti sjel z kolejí, uvedl dnes v tiskové zprávě generální inspektor Drážní inspekce Jan Kučera. Při havárii vlaku převážející vápenec vznikla škoda 28 milionů korun. Drážní inspekce dospěla k závěru, že informace o snížení rychlosti se ke strojvedoucímu vlaku nedostala včas, a to i přes to, že jak provozovatel dráhy, tak příslušný dopravce splnili své povinnosti a informaci o změně rychlosti řádně a včas zveřejnili.

K tématu

Nedaleko Hluboké nad Vltavou se srazil vlak s osobním autem. Jeden člověk zemřel

• 5. července 2020

„Strojvedoucí byl o snížení rychlosti v předstihu informován prostřednictvím tabletu, v němž byl na změnu parametrů tratě u Chodové Plané informován. Bohužel tuto informaci si nepřečetl, i když to byla jeho povinnost, a vyjel na trať. Zároveň, dle svého vyjádření, přehlédl návěstidlo na trati upozorňující na to, že od následujícího rychlostníku bude snížená rychlost na 30 kilometrů v hodině,“ uvedl Kučera.

Podle inspekce ale skutečnost, že dopravce systémově umožnil strojvedoucímu vyjet s vlakem na trať, aniž by měl jistotu, že se strojvedoucí seznámil s důležitými změnami, bylo slabinou celého řešení snížení rychlosti. Na výrazné omezení rychlosti o 65 km/h měly upozornit i další bezpečnostní prvky, například v podobě opakujícího se signálu na trati, uvádí inspekce.

Inspektoři se při vyšetřování nehody pokoušeli kontaktovat i další strojvedoucí, kteří by mohli mít poznatky o podmínkách na místě nehody. To se ale až na jednu výjimku nepodařilo. „Výsledek snahy Drážní inspekce o navázání kontaktu se strojvedoucími tak ukázal, že v českém prostředí nejsou zatím pro tento způsob identifikace, popis a řešení nebezpečných stavů dobré podmínky,“ napsal ve zprávě Kučera.

K tématu

3 fotografií

Japonsko má revoluční rychlovlak šinkansen, může jet i při zemětřesení

• 4. července 2020

Podle inspekce nehoda ukázala, že posuzování rizik a přijímání opatření pro jejich usměrnění je potřeba řešit operativně případ od případu. Vyžaduje to aktivní přístup všech zainteresovaných už při identifikaci možného nebezpečí zaměstnanci, kteří se přímo podílejí na provozu, a nikoliv až jako přijímání opatření po vzniku mimořádné události. Mezi dopravcem a provozovatelem trati chyběla ochota ke vzájemné spolupráci, míní inspekce.

Na základě poznatků z vyšetřování Drážní inspekce vydává několik bezpečnostních doporučení Drážnímu úřadu, zejména ke změně vnitřních předpisů provozovatele dráhy a k opakovanému upozorňování na razantní snížení rychlosti. Inspekce také doporučuje, aby v tabulkách traťových poměrů byly zásadní změny rychlosti zvýrazněny. „Dále u dopravců je třeba zajistit, aby strojvedoucí, pokud se před jízdou jednoznačně a prokazatelně neseznámí se změnami parametrů tratě, nemohl vůbec s vlakem odjet,“ poznamenal Kučera.

ČTK

Česká tisková kancelář

Sdílejte článek

Facebook Twitter