Pád stromu na jedoucí auto může mít fatální následky. Mrzutá je ale i nehoda na místě. Zdroj: Profimedia.cz
Současná kombinace horkého počasí pravidelně střídaného prudkými lijáky se silným větrem zvyšuje nebezpečí pádu stromů na silnice. Kolize jedoucího nebo i stojícího vozidla s masou dřeva obvykle znamená velkou nebo totální škodu v řádech statisíců korun. Kdo ji má uhradit, není vždy úplně jasné.
V případě, že silný vítr shodil na auto strom nebo jen větve, které auto poškodily, je důležité vědět, že pouze povinné ručení nepomůže. Je nutné mít sjednáno takové, jehož součástí je krytí živelních škod nebo připojištění na živel k povinnému ručení. Právě tento druh pojistky musí být uveden také v podmínkách. Pokud si nejste jisti, zda vaše havarijní pojištění položku o živelních škodách obsahuje, raději si to zkontrolujte. Podle Michala Kárného z pojišťovny Direct je každopádně dobré mít sjednaný dostatečně vysoký limit plnění. „Pojištění proti živelním škodám zahrnuje obvykle všechny nahodilé události, při kterých škoda vznikla kvůli požáru, výbuchu, úderu blesku, pádu předmětu včetně letadla, povodni, záplavě, vichřici, krupobití, sesuvu půdy, zřícení skal, pádu lavin, zemětřesení, tíze sněhu nebo námrazy,“ upozorňuje Kárný.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Povinné ručení mají začít platit i zahradní traktůrky nebo koloběžky. Ne ale vždy a všude
Znát podmínky a dokumentovat
Pokud už se stane, že na svém autě najdete strom nebo do něj přímo za jízdy vrazíte, zachovejte jako při jakékoliv jiné nehodě v rámci možností klid a zjistěte, jestli se někomu něco nestalo. Pokud ano, okamžitě zavolejte linku 112, která už na místo vyšle záchranáře, hasiče a nejspíš i policii. Pokud ne, začněte ihned s řešením pojistné události.
Tento vůz už dojede tak maximálně na vrakoviště. Zdroj: Profimedia.cz
Tento vůz už dojede tak maximálně na vrakoviště. Zdroj: Profimedia.cz
„Situace je v zásadě poměrně jednoduchá. Po vzniku škody by lidé měli kontaktovat pojišťovnu a škodu nahlásit – ideálně telefonicky, případně přes webové stránky. Je třeba říct, co se přesně stalo, kdy a kde. Rovněž se hodí znát alespoň předběžný odhad výše škody. Po nahlášení škody je jí přiděleno číslo a rozbíhá se proces likvidace. Majitelé by měli vzniklou škodu zdokumentovat – čím více fotek či videí, tím lépe. Hodí se i fotografie celkové situace na místě vzniku,“ dává návod Jan Marek z Generali České pojišťovny.
Současně upozorňuje, že „u složitějších nebo rozsahem větších škod musí vozidlo vidět mobilní technik. Ten přijede buď na místo, nebo případně do servisu (pokud tam je vozidlo například převezeno nebo odtaženo)“.
Veronika Nová z České asociace pojišťoven varuje i před dalšími následky: „Je potřeba zabránit také vzniku sekundárních škod, zakrýt prasklá okna na autě nebo rozlámanou střechu. To proto, že případné poničení elektroniky nebo zatím nezničených částí auta či jeho interiéru by pojišťovna nerespektovala.“ Stručně řečeno, pojistnou událost řešte hned, jakmile je to možné.
Soused se musí starat
Může se stát, že strom, který poškodil váš vůz, patří obci nebo sousedovi, tedy subjektům, které jsou povinny zabezpečit, aby jejich majetek neohrožoval bezprostřední okolí, jež je součástí veřejného prostranství.
Takovou situaci standardně řeší pojištění odpovědnosti, ne však vždy a všude. „V tomto případě je potřeba upozornit na skutečnost, že ty škody, které vzniknou právě například při orkánu, vichřici a jiných událostech, kde zasáhne tzv. „vyšší moc“, nejsou z pojištění odpovědnosti kryty, protože člověk nemůže tyto situace předvídat a ani za ně nést zodpovědnost. Tudíž je potřeba mít havarijní pojištění nebo připojištění povinného ručení na přírodní živly,“ vysvětluje Veronika Nová.
Důležitou podmínkou platnosti výše uvedeného je, že byl spadlý strom zdravý a zřítil se skutečně jen v důsledku vichřice. Je dobré prozkoumat, zda strom nebyl nemocný nebo poškozený a k jeho pádu nepřispěla nedbalost majitele při péči o něj (např. nepokácení stromu, které bylo nutné).
„Pokud nemáte k autu uzavřené havarijní pojištění pokrývající živelní škody, vyplatí se v takových případech povolat na pomoc znalce z oblasti dendrologie, který odborně posoudí, zda strom nebyl shnilý, suchý nebo jinak nemocný. Nejlepší je samozřejmě vybrat si takového znalce, který je zároveň soudním znalcem. V takovém případě je velká šance, že jím vypracovaný posudek, bude u případného soudu s majitelem stromu rozhodujícím faktorem úspěchu,“ přidává radu z praxe právník Jan Purkábek.
„Nehody se stromy mají fatálnější následky. Lehkým zraněním končí nehody se stromy v necelých 40 procentech případů, těžkým zraněním pak 7,2 procenta a smrtí 3,2 procenta. Průměrná výše škody při střetu se stromem dosahuje 103 tisíc korun, což o 70 procent převyšuje průměrnou výši škody u ostatních typů dopravních nehod, kde se jedná zhruba o 60,5 tisíce korun,“ uvádí Petr Jedlička, pojistný matematik České kanceláře pojistitelů.
