Biliony na armádu: Svět zbrojí nejvíce od druhé světové války, varují experti

Téměř dvě pětiny z celosvětových zbrojních výdajů připadaly na Spojené státy americké, které v loňském roce utratily za zbraně, vojáky a armádní vybavení 732 miliard dolarů. Ve své nejnovější z právě to uvedl Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI). Svět pak na zbrojení vydal 1,92 bilionu dolarů, což je nejvyšší částka od roku 1988, od kterého má SIPRI k dispozici kompletní data. Navíc jde o sumu očištěnou od vlivu inflace.

„Jde nejen o největší armádní výdaje od finanční krize roku 2008, ale pravděpodobně o vůbec největší výdaje tohoto typu od konce války,“ uvedl Nan Tian, člen výzkumného týmu SIPRI, který se na zprávě podílel. Právě před dvanácti lety objem obranných výdajů vrcholil a teprve poslední dva roky tehdejší rekordní úrovně překonaly.

Rusko až čtvrté

Druhé největší zbrojní výdaje v loňském roce vykázala Čína, a to 261 miliard dolarů, třetí Indie (71,1) a až čtvrté skončilo Rusko (65,1) o příčku před Saúdskou Arábií (61,9). První pětka vydala loni na obranu 1,2 bilionu dolarů, což představuje skoro dvoutřetinový podíl. Jinými slovy – téměř dva ze tří dolarů utracených na zbrojení pocházely z USA, Číny, Indie, Ruska nebo Saúdské Arábie.

Absolutní čísla ale nic neříkají o tom, jak významné armádní výdaje v té které zemi jsou. Podíváme-li se na ně skrze optimu podílu na hrubém domácím produktu, pak lze za největšího „zbrojního skokana“ loňského roku označit Omán, kde na obranu připadalo 8,8 procenta HDP. Druhou příčku obsadila Saúdská Arábie (8 %), třetí Alžírsko (6 %). Podíl amerických armádních výdajů na HDP činil 3,4 procenta, v případě Ruska šlo o 3,9 procenta.

Nevědomí při službě vlasti: Posádky vojenských ponorek stále nic netuší o pandemii COVID-19

Koronavirus

Pro mapování trendu v rozložení vojenské síly je příhodné pozorovat, jak se v jednotlivých regionech objem výdajů na obranu mění. V loňském roce nejvíce vzrostly ve střední Asii (o 16 procent) a střední Evropě (+14). V západní Evropě činil meziroční přírůstek 3,9 procenta, což je mírně nad celosvětovým průměrem. Z hlediska konkrétních zemí největší navýšení armádních výdajů zaznamenalo Bulharsko (o 127 procent), následováno Togem (+70), Ugandou (+48) a Slovenskem (+48). Naopak největší pokles nastal v Zimbabwe (-50), Mosambiku (-22), Beninu a Nigeru (u obou shodně -20 procent).

Armádu čekají úspory

Česká republika v loňském roce vydala na obranu necelé tři miliardy dolarů (v cenách roku 2018), což v přepočtu představuje asi 75 miliard korun, což je nejvíce od roku 2007. Novodobý rekord Česko ale vytvořilo už v roce 2003, kdy na armádu směřovalo 3,3 miliardy dolarů. Přestože české zbrojní výdaje v posledních třech letech rostly, svému závazku vyplývajícímu z členství v NATO jsme se stále výrazně nepřiblížili. Za dvěma procenty HDP na obranu jsme loni zaostali o 0,8 procentního bodu, což odpovídá úrovni roku 2010.

Jenže po koronavirové krizi se situace jen tak nezlepší. Česká vláda totiž hledá v rozpočtu úspory a těm se nejspíše nevyhne ani rezort obrany. V ohrožení tak je i největší tuzemská zbrojní zakázka na dodávku 210 pásových bojových vozidel pěchoty v hodnotě převyšující padesát miliard korun. „Tam jsme se víceméně domluvili s resortem obrany, že to přibrzdíme,“ uvedl před týdnem premiér Andrej Babiš. Namísto pořízení nových vozů tak je ve hře pouze jejich modernizace. Zatímco jedno „bévépéčko“ vyjde na 200 až 250 milionů korun, vylepšení by stálo jen asi 30 až 40 milionů.

Česká republika ale zřejmě nebude jediná země, která armádu dočasně odstaví na druhou kolej. S tím jak se očekává globální ekonomický propad, vlády budou muset vyslyšet hlasy občanů svých států, jež budou upřednostňovat posílení výdajů na zdravotnictví nebo sociální péči. Například Jižní Korea a Thajsko už se podle časopisu The Economist nechaly slyšet, že své armádní rozpočty zúží o dvě, respektive osm procent. Christopher Skauba a Ian Brzezinski z washingtonského think-tanku Atlantic Council konstatují, že podobně by se mohly zachovat zejména evropské členské země NATO. „To by mohlo opět vyvolat debatu o sdílení obranných závazků, která poškozuje transatlantickou solidaritu, a v důsledku narušit ochotu USA udržet své síly v Evropě,“ uvedli pro The Economist.

Armádní výdaje v roce 2019 (deset zemí s největším rozpočtem na obranu)

Zdroj: Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru