Poválečný odsun Němců dodnes přímo ovlivňuje politickou mapu Sudet, tvrdí vědec
Přestože odsun Němců z pohraničí začal před téměř 80 lety, jeho následky pociťujeme dodnes. Nejen v podobě rozdílné socioekonomické situace pohraničních oblastí v porovnání s vnitrozemím, ale také v tom, jaké strany v bývalých Sudetech slaví úspěch ve volbách. „Tam, kde zůstalo více německých antifašistů, jsou dnes úspěšnější v parlamentních volbách kandidáti KSČM, dostávají tam vyšší podporu, častěji v těch vesnicích fungují lokální buňky KSČM,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS profesor ekonomie Štěpán Jurajda. Podle něho se výrazně liší preference komunistické strany podle toho, zda vysídlování probíhalo na území Československa, které osvobodila americká, nebo sovětská armáda.
Posselt: Německé nemocnice mohou převzít české pacienty. Hrát na hranice je idiotské
Narodil se na západě Německa, s velkou vervou se ale hlásí k českým kořenům. Bernd Posselt je u nás známý hlavně jako šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení a kritik Benešových dekretů. Je zastáncem spojené Evropy a navrhuje, aby Německo pomohlo České republice se zvládáním koronavirové pandemie. Jak vnímá současnou situaci v Evropě? A chtěl by se někdy vrátit zpátky do České republiky? Na tyto otázky odpovídal v pořadu K věci Petry Vinterové.
Sudety volí Babiše. ANO uspělo na periferiích, podobně jako SPD či KSČM
Krajské volby definovaly, které regiony tvoří volební základnu hnutí ANO. Aktuálně nejsilnější politický subjekt své voliče loví především na perifériích – jako například v oblasti bývalých Sudet. Na první pohled tak převládají spíše regiony s tradičně vyšší nezaměstnaností v České republice. V minulosti v nich přitom vyhrávaly krajské volby strany jako KSČM či ČSSD.
Původní německé obce v Sudetech poznáme i 75 let po odsunu, říká vědec Mikula
V důsledku odsunu Němců po skončení druhé světové války zaniklo kolem 130 vesnic, téměř tři tisíce osad a samot a asi 50 tisíc neosídlených objektů. Původně německé obce, které konec války přežily, poznáme dodnes. Podle Štěpána Mikuly z brněnské Masarykovy univerzity se vyznačují nižší úrovní sociálních vazeb, spolkového života a zejména pak podstatně vyšší mírou migrace. „Hranice bývalých Sudet je patrná dodnes, šrámy způsobené vysídlením se nezacelily ani po pětasedmdesáti letech,“ říká.
