
RADAR: Podívejte se, kde udeří o víkendu bouřky. Po tropech se blíží ochlazení
Jak nahlížet na současnou situaci v Evropě? Dokáže Evropa čelit krizi společně, nebo ji naopak aktuální situace rozděluje? A mělo by Německo pomoci České republice se zvládáním pandemie koronaviru? Hostem pořadu K věci Petry Vintrové byl šéf Sudetoněmeckého krajského sdružení Bernd Posselt.
Od 1. ledna 1900 do 6. září 2020 zemřelo na území dnešní České republiky 16 516 887 lidí. Jejich hroby může na Dušičky teoreticky navštívit až 10 699 142 obyvatel Česka, na mnoha rovech se však svíce stejně nerozsvítí. Hlavně v pohraničních Sudetech jsou některé hřbitovy zcela pusté, jak se přesvědčil reportér CNN Prima NEWS.
Krajské volby definovaly, které regiony tvoří volební základnu hnutí ANO. Aktuálně nejsilnější politický subjekt své voliče loví především na perifériích – jako například v oblasti bývalých Sudet. Na první pohled tak převládají spíše regiony s tradičně vyšší nezaměstnaností v České republice. V minulosti v nich přitom vyhrávaly krajské volby strany jako KSČM či ČSSD.
Dne 31. července 1945 došlo v Ústí nad Labem k jednomu z nejznámějších masakrů německého obyvatelstva v poválečné historii. Nedá se nazvat jinak než lynčem.
Ve svém oboru dobyl svět a připravoval dobroty pro nejvýznamnější světové osobnosti. O pečení snil už jako malý kluk, na přání rodičů se ale zpočátku musel vydat úplně jiným směrem. Uběhlo pár let a jeho zákusky se dostaly až na stůl britské královny.
V důsledku odsunu Němců po skončení druhé světové války zaniklo kolem 130 vesnic, téměř tři tisíce osad a samot a asi 50 tisíc neosídlených objektů. Původně německé obce, které konec války přežily, poznáme dodnes. Podle Štěpána Mikuly z brněnské Masarykovy univerzity se vyznačují nižší úrovní sociálních vazeb, spolkového života a zejména pak podstatně vyšší mírou migrace. „Hranice bývalých Sudet je patrná dodnes, šrámy způsobené vysídlením se nezacelily ani po pětasedmdesáti letech,“ říká.